Jeho eminence šejch ‘Abdul‘Azíz Ibn Báz (ať s nad ním Bůh smiluje) shrnul v knize „Způsob modlitby Proroka ﷺ” popis modlitby Proroka ﷺ jednoduchým způsobem, s přesnou metodologií na základě správných textů, aby byla vedením pro muslima v jeho modlitbě. A vysvětlil v ní pilíře modlitby, doporučené věci (sunny) a její popis od malé očisty (wudu) až po konečný pozdrav (taslím) a spojil důkaz s vysvětlením a vyzval k dokonalému napodobování Proroka ﷺ v nejvelkolepějším uctívání.
Language: lang_cs
Prepared by: Jeho eminence šejch ‘Abdul‘Azíz Ibn Báz
Chvála jedinému Bohu a požehnání a mír Jeho služebníkovi a poslu, našemu proroku Muhammadovi a jeho rodu a druhům.
Tato stručná slova vysvětlení způsobu modlitby Proroka ﷺ jsem chtěl předložit každému muslimovi a muslimce, aby se ho každý, kdo si je přečte, snažil napodobovat, na základě slov Proroka ﷺ:„Modlete se tak, jak mě vidíte, že se modlím.” [1]A zde je pro čtenáře vysvětlení:[1] Zaznamenal ho Al-Buchárí pod číslem (605).
A na základě slov Proroka ﷺ:„Není přijata modlitba bez očisty.” [2][2] Zaznamenal ho Muslim pod číslem (224).
A jeho slov k tomu, kdo se špatně modlil:„Pokud vstaneš k modlitbě, vykonej pořádně malou očistu
” [3][3] Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (5782).
2 - Modlící se se postaví celým svým tělem směrem ke qible, což je Ka'aba, ať je kdekoliv na světě. S upřímným úmyslem v srdci na konkrétní modlitbu, kterou se chce modlit, ať už je povinná nebo doporučená, ale nevyslovuje tento úmysl nahlas, protože vyslovování tohoto úmyslu nepatří do islámu a naopak je to novota, protože Prorok ﷺ ani sahába (ať je s nimi Bůh spokojen) úmysl nahlas nevyslovovali. Pak si má vzít clonu (sutra), ke které se má modlit, ať už je imámem pro ostatní nebo ne. A postavení se směrem ke qible je podmínkou modlitby kromě některých známých výjimek, které jsou vysvětleny v knihách učenců.
3 - Řekne zasvěcující takbír, což jsou slova: Alláhu akbar, a při tom se dívá před sebe na místo, kde dělá sudžúd.
4 - Při tomto takbíru zvedne ruce k ramenům nebo až k uším.
5 - Dá si ruce na prsa tak, že pravá ruka je položena přes levou dlaň, zápěstí a paži, protože tak to bylo zaznamenáno o Prorokovi ﷺ.
6 - Je doporučené číst na začátku tato dua (dua al-istiftáh):„Alláhumma bá‘id bajní wa bajna chatájája kamá bá‘adta bajna-l-mašriqi wa-l-maghrib, Alláhumma naqqiní min chatájája, kamá junaqqa th-thawbu-l-abjadu
mina-ddanas, Alláhumma ighsil chatájája, bi-l-má’i wa-th-thaldži wa-l-barad."
(Ó Bože, vzdal mě od mých hříchů, jako jsi vzdálil východ od západu, ó Bože, očisti mě od mých hříchů, jako se očist’uje bělostné roucho od nečistoty, ó Bože, smyj mé hříchy sněhem, vodou a kroupami.) [4][4] Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (744) a Muslim pod číslem (598).
A pokud si přeje, může místo toho říci:„Subhánaka l-láhumma wa bihamdika, wa tabáraka smuka, wa ta‘ála džadduka, wa lá iláha ghajruka.”
(Bud’ sláva Tobě, ó Bože, i chvála Tobě a bud’ požehnáno jméno Tvé a povznesena vznešenost Tvá a není boha kromě Tebe.) [5]A pokud řekne jiné dua al-istiftáh, které je potvrzené od Proroka ﷺ, tak to nevadí. A nejlepší je, aby říkal jednou to a podruhé to, protože to je nejdokonalejší následovaní.
A poté řekne: „A‘údhu billáhi mina-šajtáni -rradžím. Bismilláhi -rrahmáni-rrahím." (Utíkám se k Bohu před prokletým satanem. Ve jménu Boha Milosrdného, Slitovného). A pak přečte súru al-Fátiha, protože Prorok řekl:„Není modlitby pro toho, kdo nečetl Otevíratelku Knihy(Fátihu).” [6]A po ní řekne: „Ámín" - nahlas, pokud se jedná o hlasitou modlitbu, a potichu, pokud se jedná o tichou modlitbu. Poté přečte z Koránu to, co je pro něj jednoduché. A nejlepší je číst po Fátize při modlitbě zuhr, asr a iša středně dlouhé súry, při fadžru dlouhé a při maghribu někdy dlouhé a někdy krátké, aby se tak řídil podle hadíthů, které o tom mluví.[5] Zaznamenal ho Muslim pod číslem (399).[6] Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (756).
7 - Zvedne ruce k ramenům nebo k uším, udělá takbír a přejde do poklony (rukú’), kdy má hlavu v jedné rovině se zády a ruce na kolenou s prsty od sebe, a v této pozici vydrží v klidu a řekne: „Subhána rabí-l-‘azím" (Sláva Bohu Velkolepému) a nejlépe je říci to třikrát a více. A je doporučené, aby zároveň s tím řekl:„Subhánaka-lláhuma wa bihamdika, alláhuma ghfir lí." [7][7] Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (817) a Muslim pod číslem (484).
8 - Zvedne se z poklony a zvedne ruce k ramenům nebo k uším a řekne:„Sami' Alláhu liman hamidah,”(Bůh slyší toho, kdo Ho chválí)ať už je imámem pro ostatní nebo se modlí sám. A když stojí, řekne:„Rabbaná wa laka-l-hamd hamdan kathíran tajjiban mubárakan fíh, mil’a s-samáwáti wa mil’a l-ardi, wa mil’a má ši’ta min šaj'in ba‘du." (Bůh slyší toho, kdo Ho chválí častým, dobrým a požehnaným chválením. Bože, náš Pane, Tobě patří všechna chvála, nechť se naplní jí nebesa i země i to, co si budeš ještě přát.) [8][8] Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (711) a Muslim pod číslem (598).
A je doporučené, aby si každý z nich - tj. imám, ten, co se modlí za ním, a ten, co se modlí sám -dal ruce na prsa tak, jak je měl před tím, než přešel do poklony, protože v hadíthech Wáila Ibn Hudžra a Sahla Ibn Sa'ada (ať je s nimi Bůh spokojen) bylo o Prorokovi ﷺ zaznamenáno to, co to dokazuje.
9 - Padne na tvář (sudžúd) tak, že si na zem nejdříve položí kolena a až pak ruce, pokud je to pro něj snadné, pokud je to pro něj těžké, položí na zem nejdříve ruce a až pak kolena, a jeho prsty na rukou a nohou směřují ke qible a prsty na rukou jsou vedle sebe a natažené, a je opřený o sedm částí těla: čelo, nos, ruce, kolena a prsty na nohou. A řekne: „Subhána rabí-l-‘alá." (Sláva mému Pánu nejvyššímu) A je doporučené to říci třikrát a více a je doporučené, aby také řekl:„Subhánaka-lláhuma Rabbaná wa bihamdika, Alláhuma ghfir lí." (Sláva Tobě Bože, Pane náš, jen Tobě patří poděkování. Bože odpusť mi).A měl by říkat, co nejvíce proseb, na základě slov Proroka ﷺ:„Co se týče poklony, v té chvalte velkolepost Boží, a co se týče padnutí na tvář, v něm se snažte co nejvíce prosit Boha, protože vaše prosby nejspíše vyslyší.” [10][10] Zaznamenal ho Muslim pod číslem (479).
A prosit svého Pána o dobro v tomto i v budoucím světě.ať už se jedná o povinnou nebo doporučenou modlitbu. A v sudžúdu by měly být jeho paže od těla, břicho na stehnech, stehna na lýtkách a lokty zvednuté nad zemí, na základě slov Proroka ﷺ:„Srovnejte se při padnutí na tvář (sudžúd) a ať si nikdo z vás nepokládá paže tak, jako si je pokládá pes.” [11][11] Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (788) a Muslim pod číslem (493).
10 - Zvedne hlavu a řekne: „Alláhu akbar," sedne si na levou nohu, pravou vystrčí doprava, položí si ruce na stehna a kolena a řekne:„Rabbi ghfir lí, wa rhamní, wa hdiní, wa rzuqní, wa ‘áfiní, wa džburní." [12]A v tomto sedu chvíli vydrží.[12] Zaznamenal ho at-Tirmidhí pod číslem (284), Abú Dáwúd pod číslem (850) a Ibn Mádža pod číslem (898).
11 - Udělá druhý sudžúd a při tom řekne: „Alláhu akbar" stejným způsobem jako u prvního sudžúdu.
12 - Řekne: „Alláhu akbar" a zvedne se do sedu, jako byl ten mezi sadždami, a je v něm jen chvilinku. Tento sed se nazývá odpočinkový (džalsa al-istiráha) a je doporučený - pokud ho neudělá, nic se neděje, a v tomto sedu se neříká žádný dhikr ani prosby (dua). Poté se postaví na druhé rak‘a - přes kolena, pokud to je pro něj jednoduché, pokud je to pro něj těžké, tak se může opřít o ruce. Ve stoje pak přečte súru al-Fátiha a vše ostatní, co dělal v prvním rak‘a.
A poté prosí Boha o jakékoliv dobro, které chce v tomto i v budoucím světě, a pokud prosí i za své rodiče nebo jiné muslimy, nevadí to, ať už se jedná o povinnou nebo doporučenou modlitbu, na základě obecných slov Proroka ﷺ v hadíthu Ibn Mas‘úda (ať je s ním Bůh spokojen), když ho učil tašahud:„A poté si vybere, jaké prosby se mu líbí, a prosí za ně.” [15]A v jiné verzi:„Poté si vybere, jakou prosbu chce.” [16][15] Zaznamenal ho an-Nasáí pod číslem (1298).[16] Zaznamenal ho Muslim pod číslem (402).
A to se obecně týká všeho, co člověku prospívá na tomto i v budoucím světě.Poté pozdraví na pravou a levou stranu tak, že řekne: „As-salámu alajkum wa rahmatulláh, as-salámu alajkum wa rahmatulláh."
A řekne třiatřicetkrát subhánalláh, třiatřicetkrát alhamdulilláh a třiatřicetkrát Alláhu akbar a pak řekne, aby dovršil sto: Lá iláha illa-l-láhu wahdahu lá šaríka lahu, lahu-l-mulku wa lahu-l-hamdu wa huwa ‘alá kulli šaj'in qadír (Není boha kromě Boha, Jediného, který nemá společníka žádného, Jemu náleží vláda i chvála a On má moc nad každou věcí). A po každé modlitbě přečte verš Trůnu a poslední tři súry z Koránu. A je doporučené přečíst tyto poslední tři súry po modlitbě fadžr a maghrib třikrát, protože to bylo zaznamenáno v hadíthech o Prorokovi ﷺ. A všechny tyto dhikry jsou doporučené, ne povinné.
A je doporučené, aby se každý muslim a muslimka modlili před modlitbou zuhr čtyři rak‘a, po ní dvě rak‘a, po maghribu dvě rak‘a, po iša dvě rak‘a a před modlitbou fadžr dvě rak‘a, což je všechno dohromady dvanáct rak‘a. A tato rak‘a se nazývají ar-rawátib, protože Prorok ﷺ je vykonával pravidelně, pokud necestoval.Pokud ale cestoval, tak je nevykonával, kromě doporučených modliteb u fadžru a modlitby witr. Tyto modlitby Prorok (mír a požehnání s ním) vykonával pravidelně, ať už cestoval nebo ne. A je doporučené se tyto modlitby ar-rawátib a witr modlit doma, ale pokud by se je pomodlil v mešitě, nevadí to. Důkazem jsou slova Proroka ﷺ:„Nejlepší modlitba člověka je v jeho domě, kromě povinné modlitby.” [19][19] Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (6860).
A pravidelné vykonávání těchto modliteb je jednou z příčin vstupu do ráje na základě slov Proroka ﷺ:„Tomu, kdo se modlil dvanáct rak‘a za den a noc, za ně bude postaven dům v ráji." [20][20] Zaznamenal ho Muslim pod číslem (728).
A pokud se modlí čtyři rak‘a před asrem a dvě před maghribem a dvě před iša, je to dobré, protože bylo správně zaznamenáno o Prorokovi ﷺ, co to dokazuje. A pokud se modlí čtyři po zuhru a čtyři před ním, je to dobré na základě slov Proroka ﷺ:„Toho, kdo se pravidelně modlí čtyři rak‘a před zuhrem a čtyři po něm, Bůh zakáže ohni.” [21]A tím se myslí, že přidá dvě rak‘a k doporučené modlitbě po zuhru, protože doporučená modlitba je čtyři před zuhrem a dvě po něm. A pokud přidá další dvě, stane se z nich tolik, kolik bylo zmíněno v hadíthu Um Habíby (ať je s ní Bůh spokojen).[21] Zaznamenal ho Ahmad pod číslem (25547), at-Tirmidhí pod číslem (393) a Abú Dáwúd pod číslem (1077).
A jen Bůh je ručitelem úspěchu. Ať Bůh žehná a dá mír našemu proroku Muhammadovi Ibn ‘Abdulláhovi, jeho rodu, druhům a těm, kdo je v dobrém následují až do soudného dne…
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného Posel islámu Muhammad (ať mu Bůh žehná a dá mír) Krátké pojednání o poslu islámu Muhammadovi [1] (ať mu Bůh žehná a dá mír), ve kterém objasním jeho jméno, původ, zemi, jeho manželky, jeho poselství, to, k čemu vyzýval, jeho zázraky, jeho zákony a postavení těch, kteří proti němu bojovali. [1] Kvůli překladu jsem se vždy snažil spojit slovo posel se slovem Muhammad. 1 - Jeho jméno, původ a země, kde se narodil a vyrostl Posel islámu je Muhammad Ibn ‘Abdulláh Ibn ‘Abdu-l-Mutalib Ibn Hášim, potomek Ismaela, syna Abrahama (mír s nimi). Boží prorok Abraham…
رسالة لطيفة تقدم شرحًا مفصلًا لعشرة حقوق أساسية تشمل حقوق الله تعالى، وحقوق النبي صلى الله عليه وسلم، وحقوق الوالدين، والأولاد، والأقارب، والجيران، والزّوجين، والرّعية والولاة، والمسلمين عمومًا، وغير المسلمين.
يهدف الكتاب إلى تعزيز الفهم الصحيح للعلاقات الاجتماعية والواجبات الفردية تجاه الآخرين، مستندًا إلى نصوص الوحي من القرآن الكريم والسنة النبوية، مما يجعله مرجعًا مهمًا لكل مسلم يسعى لتطبيق الشريعة في حياته اليومية مع ربه ومع الآخرين.
Pojednání o pravidlu týkajícím se čarodějnictví a věštění
28 languages
Pojednání o pravidlu týkajícím se čarodějnictví a věštění
Od šejcha ‘Abdul-‘Azíze Ibn ‘Abdulláha Ibn Báze Ať se nad ním Bůh smiluje Ve jménu Boha Milosrdného, Slitovného Pravidlo týkající se čarodějnictví a věštění a všeho, co s tím souvisí [1] [1] část tohoto článku byla vydána v třetím díle knihy: Madžmú' fatáwí wa maqálát mutanawi'a pod názvem: (Hukm as-sihr wa al-kahána wa má jat'alaqu bihá). A celý tento článek byl také státně vydán pod názvem: (Risála fí hukm as-sihr wa al-kahána) a byl vydán v časopise Al-Jamáma a časopise Al-Buhúth al-islámíja. Chvála jedinému Bohu a požehnání a mír s Prorokem, po němž již žádný nepřijde.
Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného (Bůh - není božstva kromě Něho, živého, trvalého! Nepadá naň ani dřímota, ani spánek, Jemu náleží vše, co na nebesích je i na zemi! Kdo může se u Něho přimluvit jinak, než s dovolením Jeho? On zná, co je před rukama jejich i co je za zády jejich, zatímco oni neobejmou z vědění Jeho nic leda to, co On chce. Trůn Jeho obepíná nebesa i zemi a střežení jich mu potíží nečiní - On vznešený je a mohutný!) Súra Kráva, Verš trůnu 255 (Uvěřil posel v to, co od Pána jeho mu bylo sesláno, a uvěřili všichni věřící v Boha, anděly Jeho i Písma Jeho i posly Jeho - a My…