حكم السحر والكهانة
Pojednání o pravidlu týkajícím se čarodějnictví a věštění Od šejcha ‘Abdul-‘Azíze Ibn ‘Abdulláha Ibn Báze Ať se nad ním Bůh smiluje Ve jménu Boha Milosrdného, Slitovného Pravidlo týkající se čarodějnictví a věštění a všeho, co s tím souvisí [1] [1] část tohoto článku byla vydána v třetím díle knihy: Madžmú' fatáwí wa maqálát mutanawi'a pod názvem: (Hukm as-sihr wa al-kahána wa má jat'alaqu bihá). A celý tento článek byl také státně vydán pod názvem: (Risála fí hukm as-sihr wa al-kahána) a byl vydán v časopise Al-Jamáma a časopise Al-Buhúth al-islámíja. Chvála jedinému Bohu a požehnání a mír s…
These files are generated automatically from the book's text; their layout may differ from the printed edition.
Pojednání o pravidlu týkajícím se čarodějnictví a věštění
Od šejcha ‘Abdul-‘Azíze Ibn ‘Abdulláha Ibn Báze
Ať se nad ním Bůh smiluje
Ve jménu Boha Milosrdného, Slitovného
Pravidlo týkající se čarodějnictví a věštění a všeho, co s tím souvisí [1]
[1] část tohoto článku byla vydána v třetím díle knihy: Madžmú' fatáwí wa maqálát mutanawi'a pod názvem: (Hukm as-sihr wa al-kahána wa má jat'alaqu bihá). A celý tento článek byl také státně vydán pod názvem: (Risála fí hukm as-sihr wa al-kahána) a byl vydán v časopise Al-Jamáma a časopise Al-Buhúth al-islámíja.
Chvála jedinému Bohu a požehnání a mír s Prorokem, po němž již žádný nepřijde.
Vzhledem k tomu, že v dnešní době existuje mnoho šarlatánů, kteří tvrdí, že jsou lékaři, a léčí kouzly nebo věštěním, a vzhledem k tomu, jak se v některých zemích rozšířili a zneužívají hloupých lidí, se domnívám, že z důvodu rady kvůli Bohu a jeho služebníkům musím vysvětlit, jaké je v tom obrovské nebezpečí pro islám a muslimy, kvůli spoléhání se na někoho jiného než na Boha a kvůli odmítání rozkazu Boha a Jeho Posla (ať mu Bůh žehná a dá mír).
A říkám, po utíkání se k Všemohoucímu Bohu: je shoda na tom, že léčení je povolené a muslim může jít k jakémukoli lékaři, internistovi, chirurgovi nebo neurologovi atd., aby poznal, jakou nemocí trpí, a vyléčil ho pomocí povolených léků, podle toho, co je známo v lékařské vědě, protože to spadá pod přirozené příčiny a není to v rozporu se spoléháním se na Boha. A Bůh seslal nemoci a seslal s nimi i lék na ně; ti, kteří ho znají, to vědí, a to, kteří ho neznají, to vědí. Bůh ale neučinil uzdravení pro své služebníky v něčem, co jim zakázal.
A tak není nemocnému povoleno, aby šel k věštcům, kteří tvrdí, že znají nepoznatelné, aby poznal, jakou má nemoc. Také není povolené jim věřit v tom, co říkají, protože mluví bez vědění nebo vzývají džinny a berou si je za pomocníky k tomu, co chtějí, a tito jsou považováni za nevěrce, kteří bloudí, když tvrdí, že znají nepoznatelné. Muslim ve své správné sbírce zaznamenal, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Modlitba toho, kdo přijde za věštcem a na něco se ho zeptá, nebude po čtyřicet nocí přijata.” A Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Kdo půjde za věštcem a uvěří tomu, co říká, odmítnul to, co bylo sesláno Muhammadovi (ať mu Bůh žehná a dá mír).” Tento hadíth zaznamenal Abú Dáwúd a čtyři shromažditelé sunny. Al-Hákim řekl, že tento hadíth je správný ve verzi, kdy Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Kdo půjde za hvězdopravcem nebo věštcem a uvěří tomu, co říká, odmítnul to, co bylo sesláno Muhammadovi (ať mu Bůh žehná a dá mír).” ‘Imrán Ibn Husajn (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Není jedním z nás ten, kdo věří různým znamením, věští nebo si nechává věštit, praktikuje magii nebo chodí za kouzelníky. A ten, kdo půjde za věštcem a uvěří tomu, co říká, odmítnul to, co bylo sesláno Muhammadovi (ať mu Bůh žehná a dá mír).” Zaznamenal Al-Bazzár s dobrým řetězcem.
V těchto ctihodných hadíthech je zákaz chodit k věštcům a čarodějům a jim podobným a na cokoliv se jich ptát a věřit jim a hrozba trestu za to. Je povinné pro vůdce a každého, kdo má nějakou moc nebo vliv, aby upozorňovali na tento zákaz a zabránili, aby jim někdo za to dával peníze, ať už na trhu nebo kdekoliv jinde, a co nejvíce zavrhovali chození k nim i ty, kdo k nim chodí. A není povolené nechat se oklamat tím, že mohou mít v některých případech pravdu nebo že k nim chodí mnoho lidí, protože jsou nevědomí a lidé by jimi neměli být klamáni a protože Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) zakázal k nim chodit, ptát se jich a věřit jim, protože je v tom velká hanebnost, nebezpečí a špatné konce, protože to jsou hanební lháři. V těchto hadíthech je také důkaz nevíry věštce a čaroděje, protože tvrdí, že znají nepoznatelné, což je považováno za nevíru, a protože svých cílů dosahují pomocí uctívání džinnů, což je nevíra a přidružování k Bohu, a ten, kdo jim věří v tom, že znají nepoznatelné, je stejný jako oni a Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) se oprostil od každého, kdo od nich přijímá tyto věci. A muslimovi není povolené, aby se podřídil tomu, co tvrdí, že je léčba, jako je používání talismanů nebo lití olova a jiné podobné pověry, které dělají, protože to patří do věštění a klamání lidí, a kdo je s tím spokojen, ten jim pomáhá v jejich falši a nevíře. Také není žádnému muslimovi povolené, aby k nim chodil a ptal se jich na to, koho si má vzít jeho syn nebo jeho příbuzný anebo jaká je mezi manželi a jejich rodinami láska, loajalita nebo nenávist, rozchod atd.,
protože to je z nepoznatelných věcí, které nezná nikdo kromě Všemohoucího Boha.
A čarodějnictví patří do zakázaných věcí spadajících pod nevíru, jak pravil Bůh, když hovořil od dvou andělích v súře Kráva: {Ti dva nezačali nikoho učit, aniž řekli: „My jsme toliko pokušitelé, nebuď tedy nevěřící!“ A od nich dvou se naučili, jak se zasévá rozkol mezi muže a manželku jeho - avšak oni tím neuškodí nikomu, leda z dovolení Božího. A naučili se lidé tomu, co jim škodí, ale neprospívá; a věděli, že ten, kdo toto koupí, nebude mít podíl na životě budoucím. Jak hnusně pro sebe nakoupili - kéž by to byli věděli!}[2] [2] Súra Kráva, verš: 102.
Tento verš dokazuje, že čarodějnictví je nevíra a že čarodějové zasévají rozkol mezi muže a jeho ženu. Také dokazuje, že kouzlo samo o sobě nemá vliv a nemůže ničím prospět ani uškodit a že vliv má jen z dovolení Božího, protože Bůh je Ten, kdo stvořil dobro a zlo. A zvětšily se škody a zesílila obvinění proti těmto lhářům, kteří přejali tyto vědy od modloslužebníků a obelstili s nimi lidi mdlého rozumu. A my patříme Bohu a k Němu se navrátíme. A Bůh nám dostačuje a On je nejlepším ochráncem. Tento verš také dokazuje, že ti, kteří se učí čarodějnictví, se učí to, co jim škodí, ale ničím neprospívá, a že jim nepatří od Boha žádný podíl, což je obrovské varování, které dokazuje jejich ztrátu v tomto i budoucím životě a že prodali sami sebe za nepatrnou cenu, a proto je Bůh za to napomenul slovy: {Jak hnusně pro sebe nakoupili - kéž by to byli věděli!}[3] Slovo „nakoupili” je v originále prodali, ale zde je myšleno nakoupení. [3] Súra Kráva, verš: 102.
Prosíme Boha o ochránění a bezpečí před čaroději a věštci a všemi ostatními šarlatány a také Ho prosíme, aby muslimy ochránil před jejich zlem a aby pomohl muslimským vládcům před nimi varovat a vykonat nad nimi Boží rozsudek, aby se lidem ulevilo od jejich škody a hnusných činů, protože Bůh je ze všech nejštědřejší.
Bůh seslal svým služebníkům prostředky, díky kterým budou chráněni před zlem čarodějnictví, ještě než k němu dojde, a ukázal jim, co je z něj vyléčí, když k němu dojde, jako milosrdenství vůči nim, dobro a naplnění Jeho milosti vůči nim.
V tom, co následuje, jsou ukázány prostředky, které ochrání člověka před nebezpečím kouzla dříve, než k němu dojde, a prostředky, které vyléčí z kouzla poté, co k němu dojde, a všechny tyto věci jsou islámem povolené.
Co se týče věcí, které ochraňují před kouzlem dříve, než k němu dojde, nejdůležitější a nejprospěšnější z nich je: chránit se dhikrem, prosbami a ochrannými dhikry, které jsou potvrzené (Koránem nebo sunnou). Tam patří recitacd Verše trůnu po každé povinné modlitbě po dhikrech nebo přednes tohoto verše před spaním; tento verš je jedním z nejvelkolepějších veršů v Koránu. Jsou to slova Boží: {Bůh - není božstva kromě Něho, živého, trvalého! Nepadá naň ani dřímota, ani spánek, Jemu náleží vše, co na nebesích je i na zemi! Kdo může se u Něho přimluvit jinak, než s dovolením Jeho? On zná, co je před rukama jejich i co je za zády jejich, zatímco oni neobejmou z vědění Jeho nic leda to, co On chce. Trůn Jeho obepíná nebesa i zemi a střežení jich mu potíží nečiní - On vznešený je a mohutný!} [4] [4] Súra Kráva, verš: 255.
A patří sem čtení: {Rci: „On Bůh je jedinečný} [5] [5] Súra Upřímnost víry, verš: 1.
a {Rci: „Utíkám se v ochranu Pána záře jitřní} [6], [6] Súra Záře jitřní, verš: 1.
a {Rci: „Utíkám se v ochranu Pána lidí} [7] po každé povinné modlitbě nebo jejich čtení třikrát na začátku dne, po modlitbě fadžr, a na začátku noci, po modlitbě maghrib a před spaním. Dále sem patří čtení posledních dvou veršů ze súry Kráva na začátku noci; tyto verše jsou slova Boží: {Uvěřil posel v to, co od Pána jeho mu bylo sesláno, a uvěřili všichni věřící v Boha, anděly Jeho i Písma Jeho i posly Jeho - a My neděláme rozdíl mezi posly Jeho - a řekli: „Slyšeli jsme a uposlechli jsme; o odpuštění Tvé prosíme, Pane náš, a u Tebe je konečný cíl náš! } [8] Až do konce súry. [8] Súra Kráva, verš: 285. [7] Súra Lidé, verš: 1.
Je správně zaznamenáno, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Tomu, kdo v noci přednese poslední dva verše ze súry Kráva, budou dostačovat.” Význam tohoto hadíthu, a Bůh ví nejlépe, je, že mu budou dostačovat proti každému zlu. Dále sem patří říkat často toto dua:(Utíkám se pomocí dokonalých Božích slov před vším zlem, co stvořil) ve dne a v noci, když člověk míjí dům, poušť, moře nebo vzduch, protože Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Pokud někdo někam přijede a řekne: „A'údhu bikalimáti lláhi at-támmáti min šarri má chalaq" (Hledám ochranu v dokonalých Božích slovech před vším zlem, které stvořil), nic mu neublíží, dokud z toho místa neodjede.” Dále sem patří, aby muslim řekl třikrát na začátku dne a na začátku noci: (Ve jménu Boha, v Jehož jménu nic na nebi ani na zemi neublíží. A On je Slyšící a Vědoucí.) Protože existuje správný záznam, že k tomu Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) nabádal a že je to příčinou bezpečí před každým zlem.
A tyto dhikry a ochraňující prosby jsou příčinou ochrany před zlem kouzla a ostatními druhy zla pro toho, kdo je pravidelně dodržuje, věří jim a věří a má důvěru v Boha a spoléhá na Něj a jeho hruď nachází klid v tom, co dokazují. A jsou také nejmocnější zbraní k odstranění kouzla, když už k němu dojde, společně s urputnými prosbami k Bohu a žádostmi, aby odstranil škodu a špatnost. Do proseb zaznamenaných od Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), které léčí nemoci způsobené čarodějnictvím a jiným, kterými léčil své druhy, patří: „Bože, Pane lidí, odstraň špatnost, uzdrav, jen Ty uzdravuješ, není jiného uzdravení než Tvého, uzdrav vyléčením, po kterém nenásleduje žádná nemoc.” Toto dua říci třikrát. Dále sem patří dua (ruqja), kterým uzdravil Gabriel Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír); to jsou slova: „Ve jménu Boha tě dávám v ochranu (ruqja) před každou věcí, která ti ubližuje, a před zlem každé duše nebo oka závistivce, ať tě Bůh vyléčí, ve jménu Boha tě dávám v ochranu (ruqja)." A říci to třikrát.
K vyléčení z následků kouzla, které už se stalo, také patří - a je to prospěšná léčba pro muže, který nemůže mít styk se svou ženou - vzít sedm zelených listů rostliny cicimek trn Kristův, rozdrtit je kamenem nebo něčím podobným, dát je do nádoby a zalít je takovým množstvím vody, které člověku dostačuje k velké očistě (ghusl), a pak do ní přečíst tyto verše: Verš trůnu , {Rci: „Nevěřící! } [9] , {Rci: „On Bůh je jediný} [10], {Rci: „Utíkám se v ochranu Pána záře jitřní} [11] a {Rci: „Utíkám se v ochranu Pána lidí} [12], a verše týkající se čarodějnictví v súře Rozpoznání, což jsou slova Boží: {A vnukli jsme Mojžíšovi: „Hoď svou hůl!“ a hle, ona pohltila vše, co oni vykouzlili. A vyjevila se pravda a ukázalo se nicotným vše, co oni dělali. A byli tam přemoženi a odvrátili se poníženi.} [13], verše ze súry Jonáš, což jsou slova Boží: {Rozkázal pak Faraón: „Přiveďte mi všechny kouzelníky učené!“ A když se kouzelníci dostavili, pravil jim Mojžíš: „Hoďte to, co hodit chcete!“A když hodili, zvolal Mojžíš: „To, co jste předvedli, je kouzelnictví pouhé, jež Bůh nicotným učiní, vždyť Bůh nedopřeje úspěchu dílu těch, kdož pohoršení šíří, ale Bůh uskutečňuje pravdu slovem Svým, i když se to hříšníkům nelíbí!“} [14], a verše ze Súry Tá Há: {A řekli: „Mojžíši, chceš házet ty, anebo máme hodit my jako první?“ I odpověděl: „Nikoliv, házejte vy!“ A hle, kouzly jejich se mu jevily jejich provazy a hole, jako by se plazily, a pocítil Mojžíš ve své duši strach.A pravili jsme mu: „Neboj se, vždyť ty budeš mít vrch! Hoď hůl, již máš v pravici, a ona pohltí to, co oni vyrobili, neboť to, co oni vyrobili, je jen kouzelnický úskok a žádný kouzelník nemůže dosáhnout úspěchu, ať půjde kamkoli!“} [15]. [9] Súra Nevěřící, verš: 1. [10] Súra Upřímnost víry, verš: 1. [11] Súra Záře jitřní, verš: 1. [12] Súra Lidé, verš: 1. [13] Súra Rozpoznání, verše: 117-119. [14] Súra Jonáš, verše: 79-82. [15] Súra Tá Há, verše: 65-69.
A poté, co vše výše uvedené přednese do vody, napije se z ní tři hlty a se zbytkem udělá velkou očistu (ghusl) a tím, dá-li Bůh, odejde nemoc, a je možné toto učinit dvakrát nebo třikrát, dokud nemoc neodejde.
A co se týče léčby také kouzlem, což je pomocí přibližování se džinnům obětí nebo nějakým jiným způsobem, to není povolené, protože to jsou činy satanů, a je to naopak považováno za velké přidružování. A je povinnost před tím varovat; stejně tak není povolené léčit kouzlo pomocí věštců, hvězdopravců nebo šarlatánů a používat to, co poradili, protože nejsou věřícími a jsou to lháři a hanebníci, kteří tvrdí, že znají nepoznatelné, a klamou lidi. A Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) varoval před tím, aby za nimi člověk chodil, ptal se jich a věřil jim, jak bylo vysvětleno na začátku tohoto pojednání. A bylo správně zaznamenáno, že když byl Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) dotázán na an-nušra, řekl: „Je to z konání satanova." Tento hadíth zaznamenali Imám Ahmad a Abú Dáwúd s dobrým řetězcem. An-nušra je obecně zlomení kouzla. Zde tím Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) myslel to, co používali lidé doby nevědomosti (džáhilíja), což je požádání čaroděje, aby kouzlo zrušil, nebo zrušení kouzla jiným kouzlem od jiného čaroděje.
Co se týče zrušení kouzla islámskou ruqjou, ochrannými dua a povolenými prosbami, to je povolené, jak bylo uvedeno výše. Tak to napsal učenec Ibn al-Qajjim a šejch Abdurrahmán Ibn Hasan (ať se nad nimi Bůh smiluje) v knize Fath al-Madžíd a potvrdili to i jiní učenci.
A prosíme Boha, aby pomohl muslimům k bezpečí před každým zlem, ochránil jim jejich náboženství, dal jim porozumět mu a zabezpečil je přede vším, co je v rozporu s Jeho zákonem. A ať Bůh žehná a dá mír Svému služebníku a poslovi Muhammadovi, jeho rodu a jeho druhům.
Kouzlo manželky proti manželovi [16]
[16] tato odpověď byla vydaná kanceláří jeho eminence dne 9/11/1387 hidžry.
dostal se ke mně tvůj dopis data (bez), ať ti Bůh dá správné vedení, a ( dostalo se ke mně), co obsahoval, o tom, co se ti stalo, když jsi chtěl mít styk se svojí novou ženou, a jak jsi poté šel k šejchovi, co ti poradil a co učinila stará žena za věc, která byla příčinou zabránění styku s tvojí novou manželkou, a tvůj dotaz na pravidlo o tomto je jasný. „Toho, kdo v noci přednese Verš trůnu, až do rána nepřestane ochraňovat ochranitel od Boha a nepřiblíží se k němu satan.” A bylo také správně zaznamenáno, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
A odpověď: Pokud bývalá manželka přizná tento skutek nebo jí bude dokázán jasným důkazem, dopustila se velice zavrženíhodného činu. Je to čin nevíry a bloudění, protože její čin spadá do zakázaného čarodějnictví a čaroděj je nevěřícím, jak pravil Bůh: {A následovali to, co hlásali satani v době vlády Šalomounovy. Šalomoun nebyl nevěřící, avšak satani jimi byli, učíce lidi kouzelnictví a tomu, co bylo v Babylóně sesláno dvěma andělům, Hárútovi a Márútovi. Ti dva nezačali nikoho učit, aniž řekli: „My jsme toliko pokušitelé, nebuď tedy nevěřící!“ A od nich dvou se naučili, jak se zasévá rozkol mezi muže a manželku jeho - avšak oni tím neuškodí nikomu, leda z dovolení Božího. A naučili se lidé tomu, co jim škodí, ale neprospívá; a věděli, že ten, kdo toto koupí, nebude mít podíl na životě budoucím. Jak hnusně pro sebe nakoupili - kéž by to byli věděli} [17] Tento vznešený verš dokazuje, že čarodějnictví je nevíra a že čaroděj je nevěřící a že ti, kteří se učí čarodějnictví, se učí to, co jim škodí, ale ničím neprospívá, a že jejich záměrem je rozdělit muže a jeho ženu a že jim nepatří od Boha v soudný den žádný podíl - tzn. žádný podíl na spáse. A ve správném hadíthu Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Vyvarujte se sedmi velkých hříchů." Řekli: „Posle Boží, a které to jsou?" Odpověděl: „Přidružování k Bohu, čarodějnictví, zabití člověka, kterého Bůh zakázal zabít, leda podle práva, lichva, požírání majetku sirotka, útěk z boje a obviňování slušných, ctihodných a věřících žen z cizoložství.” [17] Súra Kráva, verš: 102.
A co se týče šejcha, který ti dal lék, zdá se, že je stejným čarodějem jako ta žena, protože o činech čarodějů ví pouze čarodějové, a také patří mezi věštce, protože tvrdí, že zná nepoznatelné ve spoustě věcech. A pro muslima je povinné se jich vyvarovat a nevěřit jim v tom, co tvrdí, že znají z nepoznatelného, protože Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Modlitba toho, kdo přijde za věštcem a na něco se ho zeptá, nebude po čtyřicet nocí přijata.”
A Muslim ve své správné sbírce zaznamenal, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Kdo půjde za hvězdopravcem nebo věštcem a uvěří tomu, co říká, odmítnul to, co bylo sesláno Muhammadovi (ať mu Bůh žehná a dá mír).”
K léčbě kouzla - a je to nejprospěšnější léčba - patří také zjistit místo, kde je toto kouzlo, ať na zemi, na hoře nebo někde jinde, a pak ho vzít a zničit, tím bude kouzlo zrušeno. A tak je pro tebe povinné, aby ses kál a litoval toho, co jsi učinil, a pak bys měl informovat předsedu úřadu a předsedu soudu o tomto šejchovi a o své bývalé ženě, aby je soud a úřady od tohoto konání odradily. A pokud by ses někdy znovu dostal do stejné situace, ptej se islámských učenců, aby ti řekli, jaký je na to lék podle islámu. Ať nás a tebe Bůh obdaří porozuměním náboženství, dá nám v něm vytrvat a ochrání nás přede vším, co mu odporuje, protože Bůh je nejštědřejší.
A to je to, co se podařilo vysvětlit z věcí, které chrání před kouzlem a léčí z něj. A Bůh je ručitelem úspěchu. As-salámu alajkum wa rahmatulláhi wa barakátuh.
Pravidlo týkající se dotazování se čarodějů a šarlatánů [18]
[18] Tyto otázky a odpovědi jsou z programu: (Núr ‘alá ad-darb).
Otázka: Bratr S.A.B. z Rijádu říká ve své otázce: V některých částech Jemenu jsou lidé, kterým se říká as-sáda, a ti dělají věci v rozporu s náboženstvím, například šarlatánství a jiné, a tvrdí, že jsou schopni léčit lidi z nevyléčitelných nemocí, což dokazují tím, že se píchají dýkami nebo si uřezávají jazyky a pak je vrací zpátky, aniž by se jim cokoliv stalo, a někteří z nich se modlí a jiní se nemodlí. Také sami sobě povolují ženit se s jinými rody, zatímco nikomu jinému nepovolují ženit se s jejich rodem. A když prosí za nemocné, říkají: (Bože, ty - a jmenují někoho ze svých dědů).
V minulosti je lidé uctívali a považovali za něco více než normální lidi a že jsou přiblížení k Bohu, dokonce je nazývali lidmi Boha. Teď se ale lidé o nich rozdělili: někteří je zavrhují, to je část mladých a část vzdělaných lidí, a někteří se jich stále drží, to jsou staří a nevzdělaní lidé. Prosíme Vás, abyste nám ukázal v této věci pravdu.
Odpověď: Tito a jim podobní lidé patří obecně mezi súfisty, kteří dělají zavrženíhodné činy a mají falešné chování a také patří obecně do věštců, o kterých Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Modlitba toho, kdo přijde za věštcem a na něco se ho zeptá, nebude po čtyřicet nocí přijata.” A to proto, že tvrdí, že znají nepoznatelné, a protože uctívají a pomáhají džinnům a kvůli jejich klamání lidí tím, co dělají za druhy kouzel, o kterých Bůh řekl v příběhu Mojžíše a Faraóna: {Odpověděl: „Házejte vy!“ A když hodili, očarovali zraky lidí a naplnili je hrůzou a předvedli kouzlo mocné.} [19] A není povolené k nim chodit ani se jich na cokoliv ptát na základě tohoto ctihodného hadíthu a slov Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír): „Kdo půjde za věštcem a uvěří tomu, co říká, odmítnul to, co bylo sesláno Muhammadovi (ať mu Bůh žehná a dá mír).” A v jiné verzi: „Kdo půjde za hvězdopravcem nebo věštcem a uvěří tomu, co říká, odmítnul to, co bylo sesláno Muhammadovi (ať mu Bůh žehná a dá mír).” [19] Súra Rozpoznání, verš: 116.
Od ‘Abdul-‘Azíze Ibn ‘Abdulláha Ibn Báze pro ctihodného bratra… As-salámu alajkum wa rahmatulláhi wa barakátuh, A co se týče jejich proseb a žádostí o pomoc k někomu jinému než Bohu anebo jejich představy, že někdo z jejich předků má nějaký vliv na tento svět nebo vyléčí nemocné nebo vyplňuje prosby, přestože je mrtev anebo nepřítomný, to vše je nevíra v Boha a velké přidružování k Bohu. A je povinností je veřejně odmítat, na nic se jich neptat, nechodit k nim a nevěřit jim, protože jejich chování je směsicí věštění a činů modloslužebníků, uctívajících a žádajících o pomoc někoho jiného než Boha, ať už uctívají a žádají džinny, mrtvé nebo někoho jiného, o kom si myslí, že patří mezi jejich předky, nebo někoho jiného z lidí, o kom si myslí, že je přítel Boží nebo že dělá zázraky. Naopak všechno toto patří pod šarlatánství a činy věštců, které jsou v tomto čistém náboženství zavrženíhodné.
A co se týče jejich zavrženíhodného chování, kdy sami sebe píchají dýkami nebo si řežou jazyky, to vše je kamufláž pro lidi a vše patří k druhu zakázaného čarodějnictví, které zakazují texty z Koránu a sunny a varují před ním, jak bylo uvedeno výše, a rozumný člověk by se tím neměl nechat oklamat. Patří to k druhu, o kterém Všemohoucí Bůh řekl, když mluvil o kouzelnících Faraóna: {A hle, kouzly jejich se mu jevily jejich provazy a hole, jako by se plazily} [20] A tito lidé spojili čarodějnictví se šarlatánstvím a věštěním a s velkým přidružováním a hledáním pomoci u někoho jiného než Boha a s tvrzením, že znají nepoznatelné a řídí věci tohoto světa. A to je mnoho druhů velkého přidružování a jasné nevíry a šarlatánství, které Bůh zakázal, a tvrzení, že někdo zná nepoznatelné, které zná jen Bůh, o kterém pravil Bůh: {Rci: „Nikdo z těch, kdož jsou na nebesích i na zemi, nezná nepoznatelné kromě Boha.} [21] A je povinností všech muslimů, kteří o nich vědí, aby je odmítali a ukázali špatnost jejich chování a že je zakázané a aby jejich záležitost byla předložena vládcům, pokud jsou v islámské zemi, aby byli potrestáni, jak si to podle islámského zákona zaslouží, aby bylo skoncováno s jejich zlem a aby byli muslimové ochráněni před jejich podvody a falší. [21] Súra Mravenci, verš: 65. [20] Súra Tá Há, verš: 66.
A jen Bůh je ručitelem úspěchu.
Léčba u lidového léčitele, který využívá džinny [40]
[40] [“Madžmú' fatáwí wa maqálát mutanawi'a” od Ibn Báze (5/418-420)]
Otázka: Existují lidé, kteří podle svých slov léčí pomocí lidového léčitelství, a když jsem k jednomu z nich přišel, řekl mi: „Napiš své jméno a jméno své matky a vrať se k nám zítra." A když se pak člověk vrátí, řeknou mu: „Máš takovou a takovou nemoc a lék je takový a takový." A jeden z nich řekl, že používá pro léčbu Boží slova. Jaký je Váš názor na tyto lidi? A je možné k nim chodit? S.'A.GH. Háil.
Odpověď: Dělání takovýchto věcí při léčení je důkazem toho, že takový člověk využívá džinny a tvrdí, že zná nepoznatelné, a proto není povolené se u něj léčit a ani není povolené k němu chodit a na cokoliv se ho ptát, protože Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) o tomto typu lidí řekl: „Modlitba toho, kdo přijde za věštcem a na něco se ho zeptá, nebude po čtyřicet nocí přijata.” Tento hadíth zaznamenal Muslim ve své sbírce správných hadíthů.
A také je potvrzené, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) v mnoha hadíthech zakázal chození k věštcům, hvezdopravcům a čarodějům a zakázal se jich na cokoliv ptát a věřit jim a řekl: „Kdo půjde za věštcem a uvěří tomu, co říká, odmítnul to, co bylo sesláno Muhammadovi (ať mu Bůh žehná a dá mír).” A vše toto, jako když někdo tvrdí, že zná nepoznatelné používáním házení kamínků nebo mušlí, děláním čar v zemi nebo ptaním se nemocného na jeho jméno, jméno jeho matky nebo jméno jeho příbuzných, je důkazem, že patří mezi věštce, kterých se Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) zakázal ptát a věřit jim.
A je povinné varovat před nimi, před ptaním se jich a před léčením se u nich, a to i kdyby si mysleli, že léčí Koránem, protože ke zvyku falešných lidí patří podvádění a klamání, a tak není povolené jim věřit v tom, co říkají, a je povinností toho, kdo někoho z nich zná, aby jeho záležitost předal vládcům, soudcům a různým střediskům, aby byli souzeni podle Božího zákona a aby před jejich zlem a hanebností a pobíráním majetku neprávem byli muslimové v bezpečí.
A Bůh je jediným pomocníkem a není síly ani moci než u Boha.
Islámský lék proti kouzlu [22]
[22] Z programu Núr ‘alá ad-darb, páska 53.
Otázka: Slyšel jsem od jednoho učence, že ten, kdo se domnívá, že ho někdo očaroval, si má vzít sedm listů z rostliny cicimek trn Kristův, dát je do nádoby s vodou a přečíst na to: poslední dvě súry z Koránu, Verš trůnu a súru: {Rci: „Nevěřící! } a slova Všemohoucího: {a tomu, co bylo v Babylóně sesláno dvěma andělům, Hárútovi a Márútovi} [23] a súru Al-Fátiha. Je to pravda? A co má dělat ten, kdo se domnívá, že byl očarován? Poraďte nám a ať Vám Bůh poradí. [23] Súra Kráva, verš: 102.
Odpověď: Není pochyb o existenci kouzla a že některá jeho část je klamání, ale že působí a má vliv z dovolení Božího, jak pravil Bůh o kouzelnících: {A následovali to, co hlásali satani v době vlády Šalomounovy. Šalomoun nebyl nevěřící, avšak satani jimi byli, učíce lidi kouzelnictví a tomu, co bylo v Babylóně sesláno dvěma andělům, Hárútovi a Márútovi. Ti dva nezačali nikoho učit}, tj. ti dva andělé, {aniž řekli: „My jsme toliko pokušitelé, nebuď tedy nevěřící!“ A od nich dvou se naučili, jak se zasévá rozkol mezi muže a manželku jeho - avšak oni tím neuškodí nikomu, leda z dovolení Božího.} [24] A kouzlo má vliv, ale jen z dovolení Božího, protože neexistuje nic, co by nebylo v určení a moci Boha, a na toto kouzlo je lék a lze vyléčit. Stalo se to i Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) a Bůh ho kouzla zbavil a zachránil ho před jeho zlem. Našli to, co čaroděj udělal, a vzali to a zničili a Bůh uzdravil Svého Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) z kouzla. Platí, že když člověk nalezne to, co čaroděj udělal, například uzly na provazu, svázané hřebíky atd., má to zničit, protože čarodějové často foukají do uzlů atd. kvůli svým zlým záměrům, a tak někdy dosáhnou, čeho chtěli, z dovolení Božího a někdy nedosáhnou. A náš Pán je každé věci mocen, někdy se kouzlo vyléčí čtením Koránu, ať už ho čte ten, který byl očarován, sám na sebe, pokud je jeho rozum v pořádku, nebo čtením někoho jiného na něj a fouknutím na jeho hruď nebo nějakou část jeho těla. A má se na něj přečíst: súra Fátiha, Verš trůnu, poslední tři súry z Koránu a známé verše týkající se čarodějnictví ze súry Rozpoznání, súry Jonáš a súry Tá Há. Co se týče súry Rozpoznání, jsou to Boží slova: {A vnukli jsme Mojžíšovi: „Hoď svou hůl!“ a hle, ona pohltila vše, co oni vykouzlili. A vyjevila se pravda a ukázalo se nicotným vše, co oni dělali. A byli tam přemoženi a odvrátili se poníženi.} [25], ze súry Jonáš jsou to Boží slova: {Rozkázal pak Faraón: „Přiveďte mi všechny kouzelníky učené!“ A když se kouzelníci dostavili, pravil jim Mojžíš: „Hoďte to, co hodit chcete!“A když hodili, zvolal Mojžíš: „To, co jste předvedli, je kouzelnictví pouhé, jež Bůh nicotným učiní, vždyť Bůh nedopřeje úspěchu dílu těch, kdož pohoršení šíří, ale Bůh uskutečňuje pravdu slovem Svým, i když se to hříšníkům nelíbí!“} [26] a ze súry Tá Há jsou to Boží slova: {A řekli: „Mojžíši, chceš házet ty, anebo máme hodit my jako první?“ I odpověděl: „Nikoliv, házejte vy!“ A hle, kouzly jejich se mu jevily jejich provazy a hole, jako by se plazily, a pocítil Mojžíš ve své duši strach.A pravili jsme mu: „Neboj se, vždyť ty budeš mít vrch! Hoď hůl, již máš v pravici, a ona pohltí to, co oni vyrobili, neboť to, co oni vyrobili, je jen kouzelnický úskok a žádný kouzelník nemůže dosáhnout úspěchu, ať půjde kamkoli!“} [27]. A také číst súru: {Rci: „Nevěřící! } až do konce a súru: (Rci: „On Bůh je jedinečný") a (Rci: „Utíkám se v ochranu Pána záře jitřní) a (Rci: „Utíkám se v ochranu Pána lidí) A je lepší tyto poslední tři súry z Koránu recitovat třikrát a pak říci prosbu za jeho uzdravení: „Bože, Pane lidí, odstraň špatnost, uzdrav, jen Ty uzdravuješ, není jiného uzdravení než Tvého, uzdrav vyléčením, po kterém nenásleduje žádná nemoc.” A říci ji třikrát. A stejným způsobem mu udělat ruqju slovy: „Ve jménu Boha tě dávám v ochranu (ruqja) před každou věcí, která ti ubližuje, a před zlem každé duše nebo oka závistivce, ať tě Bůh vyléčí, ve jménu Boha tě dávám v ochranu (ruqja)." A říci je třikrát a prosit Boha, aby ho uzdravil a vyléčil. A pokud řekne při své ruqje: „Dávám tě v ochranu pomocí dokonalých Božích slov před vším zlem, které stvořil,” a řekne to třikrát, je to dobré. [27] Súra Tá Há, verše: 65, 69. [26] Súra Jonáš, verše: 79-82. [25] Súra Rozpoznání, verše: 117-119. [24] Súra Kráva, verš: 102.
Toto vše je prospěšný lék a pokud bude recitovat tuto ruqju a prosby do vody, ze které se pak napije očarovaný a ze zbytku vody udělá velkou očistu, bude to příčinou vyléčení a zdraví z dovolení Božího. A pokud do této vody dá sedm zelených listů rostliny cicimek trn Kristův poté, co je rozdrtí, je to také příčinou léčby. Toto bylo mnohokrát vyzkoušeno a Bůh tím prospěl a doporučili jsme to mnoha lidem a Bůh jim tím prospěl. Tento lék je prospěšný těm, kteří byli očarováni, a také je tento lék prospěšný tomu, kdo má zábranu a nemůže mít styk se svojí manželkou. Když udělá tuto ruqju a tyto prosby, pomůže mu to z dovolení Božího, ať už recituje sám na sebe nebo na něj recituje někdo jiný nebo recituje do vody, ze které se napije a pak ze zbytku udělá velkou očistu - to vše je z dovolení Božího prospěšné pro toho, kdo je očarován nebo má zábranu vůči své manželce. A toto patří do příčin, ale jediný kdo léčí, je pouze Všemohoucí Bůh, který je každé věci mocen, v Jeho ruce je nemoc i lék a vše se děje Jeho určením a mocí. A bylo správně zaznamenáno, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Bůh neseslal žádnou nemoc aniž by na ni seslal lék; zná ho ten, který ho zná, a nezná ho ten, který ho nezná.”
A tobě dobrodiní od Boha. A Bůh je ten, kdo vede ke správné cestě.
Vysvětlení skutečnosti týkající se vstoupení džinna do člověka a odpověď tomu, kdo to odmítá [28]
[28] Odpověď zaslaná šejchovi ‘Alímu At-Tantáwímu dne 3/11/1408 hidžry.
Chvála Bohu a požehnání a mír Poslu Božímu, jeho rodu, druhům a těm, kteří se řídí jeho správným vedením.
Některé místní i jiné noviny v měsíci ša'bánu tohoto roku, tj. 1407 hidžry, popsaly stručně nebo dlouze, co se stalo, jak někteří džinnové - kteří vstoupili do některých muslimek v Rijádu - přede mnou zveřejnili svůj islám poté, co ho zveřejnili před bratrem ‘Abdulláhem Ibn Mušrifem Al-‘Amrím, který žije v Rijádu, poté, co recitoval na postiženou ženu a oslovil džinna, připomněl mu Boha, varoval ho a oznámil mu, že křivda je zakázaná a je to velký hřích, a pozval ho k islámu, když mu tento džinn oznámil, že je buddhista, a řekl mu, ať z budhismu vystoupí, a pozval ho k islámu a džinn ho přijal a zveřejnil před tímto ‘Abdulláhem. Poté si tento ‘Abdulláh a příbuzní této ženy přáli, aby ke mně mohli tuto ženu přivést, abych slyšel zveřejnění islámu tohoto džinna, a tak ke mně přišli. Já jsem se zeptal na důvody, proč vstoupil do této ženy, on mi je oznámil a promluvil jazykem této ženy, ale jako muž, ne jak mluví žena, ta seděla na židli vedle mne a její bratr a sestra a výše zmíněný ‘Abdulláh Ibn Mušrif Al-‘Amrí a další šejchové to dosvědčovali a slyšeli slova tohoto džinna. Ten jasně zveřejnil svůj islám a oznámil, že byl Ind buddhistického náboženství. Poradil a uložil jsem mu, aby se bál Boha a vyšel z této ženy a vzdálil se od páchání křivdy na ní. On mě poslechl a řekl: „Jsem přesvědčen o islámu," a tak jsem mu uložil, aby vyzýval svůj národ k islámu poté, co ho Bůh uvedl na správnou cestu. A slíbil mi dobro a opustil tuto ženu a poslední, co řekl, bylo:„As-salámu alajkum." Poté tato žena promluvila svým normálním hlasem a cítil jsem, že už je v pořádku a v klidu, zbavená obtíží způsobené džinnem. Poté se ke mně za měsíc nebo víc vrátila se svými bratry, sestrami a strýcem a řekla mi, že je v pořádku a že už se k ní nevrátil, chvála Bohu, a tak jsem se jí zeptal na to, co cítila, když v ní byl, a odpověděla, že cítila hanebné myšlenky, které jsou v rozporu s islámem, a cítila náklonnost k buddhistické víře a ke zkoumání knih, které o ní pojednávají. Poté, co ji toho Bůh zbavil, tyto myšlenky zmizely a vrátila se ke svému dřívějšímu přesvědčení, které je vzdáleno těmto hanebným myšlenkám.
A dostalo se ke mě, že šejch ‘Alí at-Tantáwí tyto věci odmítá. A řekl, že to je lež a že to s touto ženou může být nahrané a že to neřekla. Proto jsem požádal o kazetu, kde jsou nahrána jeho slova, a zjistil jsem z ní, co bylo zmíněno. A velmi jsem se divil, že pokládá za možné, že to bylo nahrané, když jsem se tohoto džinna ptal na několik otázek a on mi odpovídal, to je jedna z nejošklivějších chyb a falešných předpokladů. A také se ve svých slovech domníval, že přestoupení džinna na islám přes člověka je v rozporu s Božími slovy týkajícími se příběhu Šalamouna: {a daruj mi království takové, jakého nikdo po mně nedosáhne} [29] A není pochyb, že je to od něj chyba a špatné pochopení, protože v přestoupení džinna na islám přes člověka není nic, co by bylo v rozporu s touto Šalamounovou prosbou. A mnoho džinnů přestoupilo na islám přes Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír). [29] Súra Sád, verš: 35.
A je to vysvětleno v súrách Přesypy a Džinnové. A ve správných sbírkách je zaznamenáno v hadíthu Abú Hurajry (ať je s ním Bůh spokojen), že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Věru že Satan se ke mně přiblížil a velmi se snažil zrušit mi modlitbu, ale Bůh mi proti němu pomohl a zabránil jsem mu a chtěl jsem ho připoutat ke sloupu, abyste ho ráno viděli, ale připomněl jsem si slova svého bratra Šalamouna (mír s ním): {Pane můj, odpusť mi a daruj mi království takové, jakého nikdo po mně nedosáhne} [30], a tak ho Bůh vrátil zklamaného.” To je verze al-Buchárího a verze Muslima: „Věru že ‘Ifrít z džinnů se u mě včera objevil, aby mi zrušil modlitbu, ale Bůh mi proti němu pomohl a zabránil jsem mu a chtěl jsem ho přivázat k jednomu ze sloupů v mešitě, abyste ho ráno všichni viděli, ale pak jsem si připomněl slova svého bratra Šalamouna: {Pane můj, odpusť mi a daruj mi království takové, jakého nikdo po mně nedosáhne} [31], a tak ho Bůh vrátil zklamaného.” A An-Nasá'í zaznamenal hadíth, který splňuje podmínku al-Buchárího, že ‘Á'iša (ať je s ní Bůh spokojen) vyprávěla, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) se modlil a přišel k němu Satan a Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) ho vzal, udeřil a škrtil a pak vyprávěl: „Až jsem cítil chlad jeho jazyka na své ruce, a kdyby nebylo Šalamounovy prosby, byl by ráno přivázaný, aby ho lidé viděli.” Ahmad a Abú Dáwúd ho zaznamenali ve vyprávění Abú Sa'ída a v něm řekl: „A chytil jsem ho rukou a škrtil, až jsem cítil chlad jeho slin mezi těmito svými prsty, palcem a tím, co následuje.” Al-Buchárí ve své správné sbírce zaznamenal jako komentář, o kterém je pevně přesvědčen, z knihy Fath al-Bárí 4/487, že Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: „Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) mě pověřil, abych hlídal zakát ramadánu, a přišel k němu jeden a začal si brát jídlo, tak jsem ho chytil a řekl: „Při Bohu, že tě předvedu Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír)," ale on řekl: „Věru že jsem potřebný a mám děti a jsem ve velké nouzi," a tak jsem ho nechal jít. Ráno se mě Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) zeptal: „Abú Hurajro, co včera dělal tvůj zajatec?” Řekl jsem: „Posle Boží, stěžoval si na velkou potřebu a děti, a tak jsem se nad ním slitoval a nechal jsem ho jít." A on řekl: „Věru že ti lhal a vrátí se.” A když jsem ze slov Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) věděl, že se vrátí, čekal jsem na něj. A přišel si vzít jídlo, a tak jsem ho chytil a řekl jsem mu: „Předvedu tě k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír)," ale on řekl: „Nech mě jít, mám velkou potřebu a děti a už se nevrátím," a tak jsem se nad ním slitoval a nechal ho jít. Ráno se mě Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) zeptal: „Abú Hurajro, co včera dělal tvůj zajatec?” Řekl jsem: „Posle Boží, stěžoval si na velkou potřebu a děti, a tak jsem se nad ním slitoval a nechal jsem ho jít." A on řekl: „Věru že ti lhal a vrátí se.” A tak jsem na něj čekal potřetí a přišel si vzít jídlo, a tak jsem ho chytil a řekl jsem mu: „Předvedu tě k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) a toto je potřetí, co říkáš, že už se nevrátíš, a pak se vrátíš." A on řekl: „Nech mě jít a naučím tě slova, kterými ti Bůh prospěje." Řekl jsem: „Jaká to jsou?" Řekl: „Když si lehneš do postele, přednes Verš trůnu, od začátku až do konce: {Bůh - není božstva kromě Něho, živého, trvalého…}." A řekl: „A bude nad tebou ochránce od Boha a Satan se k tobě nepřiblíží, dokud se ráno nevzbudíš." A tak jsem ho nechal jít a ráno se mě Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) zeptal: „Abú Hurajro, co včera dělal tvůj zajatec?” Řekl jsem: „Posle Boží, tvrdil, že mě naučí slova, kterými mi Bůh prospěje." Zeptal se: „A jaká to jsou?" Řekl jsem: „Řekl, když si lehneš do postele, přednes Verš trůnu: {Bůh - není božstva kromě Něho, živého, trvalého…},[32] dokud nedokončíš verš, a bude nad tebou ochránce od Boha a Satan se k tobě nepřiblíží, dokud se ráno nevzbudíš. A velmi jim záleželo na dobru." A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Říkal ti pravdu, i když je to lhář. Víš, s kým jsi po tři noci hovořil, Abú Hurajro?” Řekl jsem: „Ne." Řekl: „Byl to Satan.” [31] Súra Sád, verš: 35. [32] Súra Kráva, verš: 255. [30] Súra Sád, verš: 35.
A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl ve správném hadíthu, který zaznamenali Al-Buchárí a Muslim, ve vyprávění Safíji (ať je s ní Bůh spokojen): „Věru že Satan protéká v synu Adama tudy, kudy protéká krev.”
A Imám Ahmad zaznamenal ve své sbírce, 4/216, správný hadíth, že ‘Uthmán Ibn Abí al-‘Ás (ať je s ním Bůh spokojen) řekl: „Posle Boží, Satan se postavil do cesty mé modlitbě a mé recitaci." A on řekl: „To je satan, kterému se říká Chanzab, a když ho ucítíš uteč se před ním pod ochranu Boží a třikrát plivni vlevo.” A vyprávěl: „A tak jsem to dělal a Bůh mě ho zbavil.” A také bylo ve správných hadíthech od Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) zaznamenáno, že každý člověk má vedle sebe jednoho společníka (qarín) z andělů a jednoho ze satanů, včetně Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), ale Bůh mu proti němu pomohl a stal se muslimem, a tak mu nařizuje pouze dobro. A také Kniha Boží, sunna Jeho Proroka a shoda obce dokazují, že džinn může vstoupit do člověka a ublížit mu, tak jak může někdo, kdo se považuje za učence, toto odmítat, aniž by o tom měl vědění nebo správné vedení, a jen napodobuje některé přívržence novot (ahl al-bid'a), kteří jsou v rozporu s ahl sunna wa džamá'a. Jen Boha žádáme o pomoc a není síly ani moci než u Boha. A já teď čtenáři předložím, co mohu, ze slov učenců o tomto tématu, dá-li Bůh.
Ukázání slov vykladačů Koránu (ať se nad nimi Bůh smiluje) týkajících se Božích slov: {Ti, kdož pohlcují zisk z lichvy, vstanou z mrtvých jako ten, koho satan potřísnil svým dotekem.} [33]. [33] Súra Kráva, verš: 275.
Abú Dža'far Ibn Džarír (ať se nad ním Bůh smiluje) řekl ve výkladu Božích slov: {Ti, kdož pohlcují zisk z lichvy, vstanou z mrtvých jako ten, koho satan potřísnil svým dotekem.} [34] doslova: Myslí se tím, že Satan ho na tomto světě zbaví rozumu a on je tím, kdo ho dusí a nechá zešílet {svým dotekem}, tzn. zešílením. [34] Súra Kráva, verš: 275.
A Al-Baghawí (ať se nad ním Bůh smiluje) ve výkladu výše uvedeného verše doslova řekl: {vstanou z mrtvých jako ten, koho satan potřísnil svým dotekem.} [35], tzn. zešílení, říká se, že se dotknul muže (mas) a je dotknutý, když se zbláznil. [35] Súra Kráva, verš: 275.
A Ibn Kathír (ať se nad ním Bůh smiluje) ve výkladu výše uvedeného verše doslova řekl: {Ti, kdož pohlcují zisk z lichvy, vstanou z mrtvých jako ten, koho satan potřísnil svým dotekem.} [36], tj.: v soudný den vstanou ze svých hrobů, jako vstane ve stavu šílenství blázen, kterého Satan zmátl, což znamená, že vstane zavrženíhodným způsobem. A Ibn ‘Abbás (ať je s ním Bůh spokojen) řekl: „Ten, kdo dělá lichvu, bude v soudný den vzkříšen jako dusící se blázen.” Zaznamenal ho Ibn Abí Hátim; řekl: Bylo zaznamenáno, [36] Súra Kráva, verš: 275.
že ‘Awf Ibn Málik, Sa'íd Ibn Džubajr, As-Sudí, Ar-Rabí' Ibn Anas, Qatáda a Muqátil Ibn Hajján řekli podobné. To je vše, co je smyslem jeho slov, ať se nad ním Bůh slituje.
A Al-Qurtubí (ať se nad ním Bůh smiluje) řekl ve výkladu Božích slov: {Ti, kdož pohlcují zisk z lichvy, vstanou z mrtvých jako ten, koho satan potřísnil svým dotekem.} [37]. V tomto verši je důkaz nepravdivosti odmítání šílenství způsobeného džinny a toho, že je to způsobené jen povahou a že džinn nevchází do člověka a nemůže se ho dotknout (mas). Konec citátu. A slov vykladačů Koránu v tomto smyslu je mnoho, kdo má zájem, tak je najde. [37] Súra Kráva, verš: 275.
A Šejch islámu Ibn Tajmíja (ať se nad ním Bůh smiluje) ve své knize (Ídáh ad-dalála fí ‘umúm ar-risála lilthaqalajn), která je v jeho skupině fatew (Madžmú’ al-fatáwí), 19 díl, stránky 9-65, po výše zmíněných slovech uvádí doslova: A proto skupina z al-Mu'tazila, jako Al-Džubá'í a Abú Bakr ar-Rází a další, odmítla vstoupení džinna do těla postiženého, ale neodmítají existenci džinnů, protože tamto (tj. to první) není tak jasně známé v tom, co bylo zaznamenáno o Poslu (ať mu Bůh žehná a dá mír), jak je jasné toto (tj. to druhé), i když se v tom pletou. A proto Al-Aš'arí ve svých článcích o Ahl Sunna wa Džamá'a zmínil, že říkají, že džinn vstoupí do těla postiženého (blázna), jak pravil Všemohoucí Bůh: {Ti, kdož pohlcují zisk z lichvy, vstanou z mrtvých jako ten, koho satan potřísnil svým dotekem.} [38]. A ‘Abdulláh Ibn Ahmad Ibn Hanbal řekl: „Řekl jsem otci, že někteří lidé si myslí, že džinn nevstupuje do lidského těla, a on řekl: „Synu, lžou, to on mluví jejich jazykem."" A to vše je vysvětleno v tématu, které o tom pojednává. A v dílu 24 z jeho fatew, str. 276-277, také doslova řekl (ať se nad ním Bůh smiluje): Existence džinnů je potvrzena knihou Boží a Sunnou Jeho Posla a shodou ctihodných předků a imámů obce a stejně tak vstoupení džinna do těla člověka je potvrzené shodou imámů Ahl Sunna wa Džamá'a. Pravil Všemohoucí Bůh: {Ti, kdož pohlcují zisk z lichvy, vstanou z mrtvých jako ten, koho satan potřísnil svým dotekem.} [39]. A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) ve správném hadíthu řekl: „Věru že Satan protéká v synu Adama tudy, kudy protéká krev.” [39] Súra Kráva, verš: 275. [38] Súra Kráva, verš: 275.
‘Abdulláh Ibn al-Imám Ahmad Ibn Hanbal řekl: „Řekl jsem otci, že někteří lidé si myslí, že džinn nevstupuje do lidského těla, a on řekl: „Synu, lžou, to on mluví jejich jazykem."" A to, co řekl, je známá věc - člověk, který se zblázní, mluví nesrozumitelným jazykem, a i kdyby ho bili stejně jako velblouda, který by z toho měl následky, on to bití necítí a ani neví, co říká. Nebo blázen může táhnout
Mezi imámy muslimů není nikdo, kdo by odmítal vstoupení džinna do těla postiženého(blázna). A ten, kdo toto odmítá a tvrdí, že islám to popírá, lže o islámu a v islámských důkazech není nic, co by to rozporovalo. Konec citátu.
A imám Ibn Al-Qajjim (ať se nad ním Bůh smiluje) řekl ve své knize (Zád al-ma'ád fí hadjí chajr al-‘ibád), díl 4, str. 66-69, doslova: Šílenství jsou dva druhy: šílenství způsobené zlými pozemskými duchy a šílenství způsobené špatným temperamentem. A druhé je to, o jehož příčině a léčbě mluví lékaři.
Co se týče šílenství způsobeného duchy: jejich vůdci a mudrci je potvrzují a nevyvracejí a uznávají, že jeho léčba spočívá v konfrontaci dobrých, ušlechtilých a vyšších duchů s těmito zlými a špatnými duchy, čímž se zabrání jejich následkům a vyruší jejich činy. Tak to řekl Hippokratés v některých svých knihách a zmínil jednu část léčby šílenství a řekl:
A toto je prospěšné u šílenství, jehož příčina je v tělesných šťávách a temperamentu, zatímco u šílenství způsobeného duchy tato léčba nepomůže.
A co se týče nevědomých a špatných lékařů a těch, co považují nevíru (zandaqa) za dobrou věc, ti odmítají šílenství způsobené duchy a odmítají, že mají vliv na tělo šíleného. Jsou jenom nevědomí, protože v lékařské vědě není nic, co by proti tomu svědčilo, a smysly a existence to dosvědčují a jejich názor, že to je způsobeno nadměrným množstvím některých tělesných šťáv, se týká jen některých druhů šílenství, ne všech. Až řekl A objevili se nevěřící (zandaqa) lékaři, kteří potvrdili pouze šílenství způsobené šťávami a temperamenty, ale ten, kdo má rozum a poznání o těchto duších a jejich následcích, se směje nevzdělanosti těchto lékařů a jejich slabému rozumu.
A léčba tohoto druhu je dvěma věcmi: jednou ze strany šíleného a druhou ze strany léčitele. Co se týče té ze strany šíleného, spočívá v síle jeho duše a upřímnosti jeho obracení se ke stvořiteli těchto duchů a správnému utíkání se do ochrany Boží, na kterých se shodne srdce i jazyk. A toto je druh boje, a ten, kdo bojuje, nemůže vyhrát nad nepřítelem zbraní, leda se dvěma podmínkami: aby tato zbraň byla sama o sobě správná a dobrá a aby jeho paže byla dostatečně silná. A pokud jedna z těchto věcí není splněná, nepomůže mu ani mnoho užitečných zbraní. A tím spíše, když nejsou splněné obě dvě a v srdci není tawhíd, spoléhání se na Boha, bohabojnost a prosba k Bohu a nemá žádné zbraně.
Za druhé, ze strany léčitele, aby se v něm také nacházely tyto dvě věci. Některým léčitelům dokonce stačí říci: „Odejdi z něj,” „ve jménu Boha” nebo „není moci ani síly než u Boha.” A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) říkal: „Odejdi, nepříteli Boha, já jsem posel Boha.”
A viděl jsem našeho šejcha, který poslal k bláznivému někoho, kdo promluvil na ducha, který v něm byl, a řekl: „Šejch ti říká: Odejdi, to ti není povolené," a pak tento člověk nabyl rozumu. A někdy k němu hovoří on sám a někdy je tento duch neposlušný a odejde bitím a tento bláznivý nabyde rozumu a vůbec necítí bolest. A toto jsme my i jiní viděli mockrát. Až řekl: A obecně tento druh šílenství a jeho léčbu odmítá jen ten, komu se dostalo málo vědění, rozumu a poznání. Většina moci zlých duchů nad lidmi je způsobena jejich nedostatkem náboženství a tím, že v jejich srdcích a na jejich jazyku není vzpomínání Boha (dhikr) a utíkání se k Bohu a ochrannými prosbami, které nás naučil Prorok. A tak zlý duch potká člověka, který je sám beze zbraně a může být i nahý, a proto na něj má vliv. To je konec toho, co jsme zamýšleli uvést z jeho slov, ať se nad ním Bůh slituje.
A tím, co jsme uvedli z islámských důkazů a shody učenců Ahl sunna wal džamá'a ohledně možnosti vstoupení džinna do člověka, se čtenářům ukazuje nepravdivost slov těch, kdo to odmítají a chyba ctihodného šejcha ‘Alího At-Tantáwího, který to odmítal.
A on ve svých slovech slíbil vrátit se k pravdě, když ho k ní někdo dovede, a tak se snad vrátí k pravdě, až si přečte, co jsme uvedli. Prosím Boha pro něj i pro nás o správné vedení a pomoc. A z toho, co jsme uvedli, je také jasné, že co uvedl deník An-Nadwa vydaný 14/10/1407 hidžry, strana 8, že doktor Muhammad ‘Irfán řekl, že slovo blázen (arabsky madžnún od slova džinn) by mělo zmizet z lékařského slovníku a že vstoupení džinna do člověka a jeho mluvení přes něj je stoprocentně špatné vědecké pochopení. To vše je chybou, která vznikla nedostatečným vzděláním v islámských vědách a o tom, co potvrdili učenci z ahl sunna wa džamá'a. A že to, že to mnoho lékařů nezná, není důkazem, že to neexistuje, ale naopak to dokazuje jejich velkou nevědomost toho, co znají jiní učenci známí svojí pravdomluvností, spolehlivostí a jasnozřivostí ve věcech náboženství. Naopak je to věc, na které se shodli ahl sunna wa džamá'a. Tak to uvedl Šejch islámu Ibn Tajmíjja o všech učencích a uvedl to o učenci Abú al-Hasanovi al-Aš'arím, že to uvedl o ahl sunna wa džamá'a, a také to o Abú al-Hasanovi al-Aš'arím uvedl učenec Abú ‘Abdulláh Muhammad Ibn ‘Abdulláh aš-Šiblí al-Hanafí, který zemřel roku 799 hidžry. Uvedl to ve své knize: (Ákám al-mardžán fí gharáib al-achbár wa ahkám al-džán) v padesáté první kapitole této knihy.
A bylo uvedeno výše ve slovech Ibn Qajjima (ať se nad ním Bůh smiluje), že přední lékaři a jejich mudrci to potvrzují a nevyvracejí, a že to odmítají pouze nevědomí, hloupí a nevěřící lékaři. A tak to pochop, čtenáři, a drž se toho, co jsme zmínili z pravdy, a nenech se oklamat nevědomými lékaři a jinými a těmi, kdo o tom mluví bez vědění a jasnozřivosti a jen slepě následují nevědomé lékaře a některé z lidí novot, z Al-Mu'tazila a další. A jen Boha žádáme o pomoc.
Upozornění
člověka, který není blázen, nebo táhnout koberec, na kterém sedí, přemísťovat věci z jednoho místa na druhé a dělat další věci, o kterých kdo je viděl, ví jistě, že ten, kdo mluví jeho (blázna) jazykem a hýbe těmito věcmi, je jiného druhu než lidského.
Správné hadíthy o Poslu Božím (ať mu Bůh žehná a dá mír), které jsme zmínili, a slova učenců dokazují, že mluvení s džinnem, varování ho, připomínání mu Boha a vyzývání ho k islámu a jeho vyslyšení nejsou v rozporu s tím, co dokazují Boží slova o Šalamounovi (mír s ním) v súře Sád, že řekl: {Pane můj, odpusť mi a daruj mi království takové, jakého nikdo po mně nedosáhne, vždyť Tys věru štědrý dárce!} A stejně tak že to vše - nařizování mu vhodného a zakazování mu zavrženíhodného a jeho bití, když odmítá odejít, není v rozporu s výše uvedeným veršem, naopak je to povinné, protože to patří k zabránění útočníkovi, pomoci tomu, na kom je spáchána křivda, a k nařizování vhodného a zakazování zavrženíhodného, tak jako se to dělá u lidí. A jak bylo uvedeno výše ve správném hadíthu, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Dusil jsem Satana, až mu tekly sliny” na ctihodnou ruku Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a on řekl: „a kdyby nebylo Šalamounovy prosby, byl by ráno přivázaný, aby ho lidé viděli.” A ve verzi Muslima, z hadíthu Abú Ad-Dardá'a, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Věru že nepřítel Boží Iblís přišel s plamenem ohně, aby mi ho dal do obličeje, a řekl jsem třikrát: „Utíkám se před tebou v ochranu Boží," pak jsem třikrát řekl: „Proklínám tě úplným Božím prokletím," a on neotálel, pak jsem ho chtěl vzít, a při Bohu, kdyby nebylo prosby našeho bratra Šalamouna, byl by ráno přivázaný a hráli by si s ním chlapci z Medíny.” Je mnoho hadíthů stejného významu a stejně tak je o tom mnoho slov učenců.
A prosím, aby to, co jsme uvedli, bylo dostatečné a přesvědčivé pro toho, kdo hledá pravdu. A prosím Boha Jeho krásnými jmény a vznešenými vlastnostmi, aby nám a všem muslimům dal porozumění v náboženství a utvrdil nás v něm a aby nám všem požehnal nalezením pravdy ve slovech i činech a aby nás a všechny muslimy ochránil před mluvením bez vědění a před odporováním něčemu, o čem nemáme vědění, protože jen On je toho mocen.
Ať Bůh žehná svému služebníkovi a poslu, našemu proroku Muhammadovi, a jeho rodu, druhům a těm, kdo je v dobrém následují.
[Súra Sád, verš: 35],
Related books
All books
Povinnost řídit se sunnou Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a nevíra toho, kdo ji odmítá23 languagesPovinnost řídit se sunnou Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a nevíra toho, kdo ji odmítá
Autor: ‘Abdul-‘Azíz Ibn ‘Abdulláh Ibn Báz (ať se nad ním Bůh smiluje) Ve jménu Boha Milosrdného, Slitovného Úvod Chvála Bohu, Pánu všech světů, šťastný konec bohabojným a požehnání a mír Jeho služebníkovi, poslu a našemu proroku Muhammadovi, který byl seslán jako milosrdenství pro všechny světy, a jeho rodině a druhům, kteří předali Knihu svého Pána a sunnu svého Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) těm, kteří přišli po nich, a to spolehlivě, dokonale, s přesným zněním i významem - ať je s nimi se všemi Bůh spokojen a ať nás učiní jejich následovníky v tom nejlepším a jako důkaz pro všechny…
الوسائل المفيدة للحياة السعيدة85 languagesالوسائل المفيدة للحياة السعيدة
كتاب "الوسائل المفيدة للحياة السعيدة" للشيخ عبد الرحمن بن ناصر السعدي، يتناول مفهوم السعادة الحقيقية التي يسعى لتحقيقها كل إنسان. الكتاب يوضح أن السعادة تتحقق بطاعة الله ورسوله، والعمل الصالح، والإيمان. ويُقسم السعادة إلى دنيوية مؤقتة وأخروية دائمة، ويربط بينهما بالرضا الإلهي للمؤمنين. يعتمد الكتاب على الأدلة الشرعية من القرآن والسنة لتقديم الأسباب المؤدية للسعادة وكيفية تحقيقها، مما يجعله دليلاً للمسلمين لتنظيم حياتهم على بصيرة وإيمان.
Krátké pojednání o islámu podle vznešeného Koránu a sunny Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír)71 languagesKrátké pojednání o islámu podle vznešeného Koránu a sunny Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír)
Islám Důležitá kniha obsahující stručné vysvětlení islámu. Objasňuje jeho nejdůležitější základy, učení a všeobecný prospěch pro lidstvo. Tato kniha vychází z původních zdrojů islámu, tj.vznešeného Koránu a výroků Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír). Tato kniha je určena pro všechny lidi všech jazyků, po celém světě, v každém čase a za jakékoliv situace. (Toto vydání obsahuje důkazy ze vznešeného Koránu a sunny Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír)). 1-Islám je Boží poselství všem lidem. Je to věčné poselství Boha, které završuje všechna předešlá Boží poselství. Islám je Boží poselství všem…
Způsob modlitby Proroka ﷺ82 languagesZpůsob modlitby Proroka ﷺ
Jeho eminence šejch ‘Abdul‘Azíz Ibn Báz (ať s nad ním Bůh smiluje) shrnul v knize „Způsob modlitby Proroka ﷺ” popis modlitby Proroka ﷺ jednoduchým způsobem, s přesnou metodologií na základě správných textů, aby byla vedením pro muslima v jeho modlitbě. A vysvětlil v ní pilíře modlitby, doporučené věci (sunny) a její popis od malé očisty (wudu) až po konečný pozdrav (taslím) a spojil důkaz s vysvětlením a vyzval k dokonalému napodobování Proroka ﷺ v nejvelkolepějším uctívání.