Přednosti a etiketa Prorokovy mešity a pravidla návštěvy hrobu Proroka ﷺ a hrobů jeho druhů, ať je s nimi oběma Bůh spokojen
Přednosti a etiketa Prorokovy mešity a pravidla návštěvy hrobu Proroka ﷺ a hrobů jeho druhů, ať je s nimi oběma Bůh spokojen
Tato kniha vysvětluje přednosti Prorokovy mešity a etiketu její návštěvy, dále objasňuje etiketu návštěvy hrobu Proroka ﷺ a hrobů jeho dvou společníků (ať je s nimi oběma Bůh spokojen), přičemž zdůrazňuje důležitost úcty, čistoty a vyhýbání se náboženským novotám během návštěvy.
Language: lang_cs
Prepared by: Vědecký výbor v čele s předsednictvem pro náboženské záležitosti v Posvátné mešitě a v Prorokově mešitě
Přednosti a etiketa Prorokovy mešity a pravidla návštěvy hrobu Proroka ﷺ a hrobů jeho druhů, ať je s nimi oběma Bůh spokojen
Sestavil
Vědecký výbor v čele s předsednictvem pro náboženské záležitosti v Posvátné mešitě a v Prorokově mešitě
1447 hidžry.
Úvod
Chvála Bohu, Pánu všech světů, a požehnání a mír tomu, jenž byl seslán jako milosrdenství všem světům, jeho rodu, druhům a těm, kteří následují jeho příklad a řídí se jeho správným vedením až do soudného dne.
Toto je stručné pojednání, které obsahuje nejdůležitější přednosti Prorokovy mešity, etiketu její návštěvy a etiketu návštěvy hrobu Proroka ﷺ a hrobů jeho dvou společníků. Sestavili jsme je pro návštěvníky a návštěvnice Prorokovy mešity, aby dobře znali a chápali přednosti mešity Proroka ﷺ, etiketu její návštěvy a modlitby v ní, a prosíme přitom Štědrého, nanejvýš Dobrotivého, aby jím prospěl a učinil je skutkem zbožným a upřímně pouze pro Něho konaným. Vždyť On je nejlepším, kdo je žádán, a nejštědřejším, v koho se doufá.
Že je to jedna ze tří mešit, do kterých je povoleno cestovat za účelem návštěvy:
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:„Je zakázáno cestovat za účelem navštívení jiných mešit než těchto tří: této mojí mešity, Posvátné mešity a mešity al-Aqsá.“ [1][1] Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (1189) a Muslim pod číslem (1397) a toto je jeho verze.
Že modlitba v ní je lepší než tisíc modliteb v jiné mešitě kromě Posvátné mešity:
Že je to mešita, jež byla od prvního dne založena na bohabojnosti:
Abú Sa‘íd al-Chudrí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl: Vstoupil jsem k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) do domu jedné z jeho manželek a řekl jsem: „Posle Boží, která z obou mešit je ta, jež byla založena na bohabojnosti?" On vzal hrst kamínků, udeřil s nimi o zem a poté řekl:„Je to tato vaše mešita,“ o mešitě v Medíně. [3][3] Zaznamenal ho Muslim pod číslem (1398).
Že odměna toho, kdo v ní hledá vědění, je jako odměna bojovníka na cestě Boží:
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci:„Kdo přijde do této mé mešity jen proto, aby se naučil něčemu dobrému nebo to vyučoval, ten má postavení bojovníka na cestě Boží, a kdo přijde za jiným účelem, ten je jako člověk, jenž se dívá na majetek druhého.“ [4][4] Zaznamenal ho Ibn Mádžah pod číslem (227) se správným řetězcem.
Že se v ní nachází ctěná ar-Rawda:
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:„Mezi mým domem a mým minbarem je rozkvetlá zahrada (Rawda) ze zahrad ráje a můj minbar je na mé nádrži (Hawd).” [5][5] Na tomto hadíthu je shoda. Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (1195) a Muslim pod číslem (1390).
Za druhé: Doporučení navštěvování Prorokovy mešity
Pro tyto a další přednosti se doporučuje návštěva Prorokovy mešity k modlitbě a uctívání v ní.
- Návštěva Prorokovy mešity je doporučena pro poutníka a ostatní před velkou poutí nebo po ní, avšak tato návštěva není ani podmínkou velké poutě, ani jejím základním pilířem, ani její povinností a nemá s ní žádnou spojitost.
- Pro návštěvu mešity Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) není podmínkou určitý počet modliteb ani pobyt v Medíně po určitou dobu, nýbrž je vykonána i jedinou modlitbou, ať už povinnou nebo doporučenou, avšak čím více v ní vykoná modliteb, tím je odměna větší.
- Návštěvníkovi Prorokovy mešity je doporučené, aby v ní vykonal všechny povinné i doporučené modlitby, protože modlitba v ní je lepší než tisíc modliteb v jiné mešitě kromě Posvátné mešity.
Za třetí: Etiketa návštěvy Prorokovy mešity
Když muslim přijde do Prorokovy mešity, je doporučené, aby dodržoval islámskou etiketu týkající se mešit obecně a Prorokovy mešity zvláště, a to:
Přicházet do mešity v klidu a s úctou, očištěn, s hezkým vzhledem a příjemnou vůní. Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:„Když se svolává k modlitbě, nepřicházejte k ní ve spěchu, ale přicházejte k ní v poklidu. Co stihnete, to se pomodlete, a co zmeškáte, to doplňte. Věru, že ten z vás, kdo zamíří k modlitbě, je (v tuto chvíli) už v modlitbě.” [6]Abú Sa‘íd al-Chudrí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:„Velká očista (ghusl) je v pátek povinná pro každého, kdo už měl noční poluci (al-muhtalim), a aby si vyčistil zuby a použil parfém, pokud ho má.” [7]A pokud žena přijde do mešity, je její povinností být zahalená hidžábem a nemá povolené použít parfém, protože Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:„Pokud některá z vás navštíví mešitu, ať nepoužije žádný parfém.” [8][6] Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (636) a Muslim pod číslem (602).[7] Je na něm shoda, al-Buchárí ho zaznamenal pod číslem (846) a Muslim pod číslem (858). A slovem al-muhtalim se myslí pohlavně dospělý.[8] Zaznamenal ho Muslim pod číslem (443).
Je doporučené, aby se ten, kdo vstoupí do Prorokovy mešity za účelem modlitby, pomodlil dvě raka‘a jako pozdrav mešitě před tím, než si sedne, protože Abú Qatáda al-Hárith ibn Rib‘í al-Ansárí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:„Pokud někdo z vás vstoupí do mešity, ať si nesedá, dokud se nepomodlí dvě raka‘a.” [11][11] Je na něm shoda. Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (1171) a Muslim pod číslem (714).
Snaha o modlitbu v prvních řadách, protože za ni náleží velká odměna, a toho lze dosáhnout pouze včasným příchodem, podle hadíthu Abú Hurajry (ať je s ním Bůh spokojen), který vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:„Kdyby lidé věděli, co je ve volání k modlitbě a v první řadě, a nenašli jinou možnost než losovat, losovali by o to.” [12]A na základě slov Proroka ﷺ k jeho společníkům (ať je s nimi Bůh spokojen):„Předstupte a následujte mě a nechť vás následují ti, kteří přijdou po vás. A tak dlouho se budou lidé opožďovat, až je Bůh opozdí.” [13][12] Je na něm shoda. Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (615) a Muslim pod číslem (437).[13] Zaznamenal ho Muslim pod číslem (438).
Co se týče žen, pro ně je nejlepší modlitba v zadních řadách a být co nejdále od mužů, podle hadíthu Abú Hurajry (ať je s ním Bůh spokojen), který vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:„Nejlepší řady mužů jsou ty první a nejhorší jsou ty poslední a nejlepší řady žen jsou ty poslední a nejhorší jsou ty první.” [14]Pokud se však modlí samy nebo je mezi nimi a muži zábrana, jako je tomu v Prorokově mešitě, pak jsou pro ně nejlepší první řady, protože důvod pro poslední řady se jich netýká.[14] Zaznamenal ho Muslim pod číslem (440).
Modlitba za imámem a vyvarovat se toho být před ním na základě hadíthu od Abú Hurajry (ať je s ním Bůh spokojen), který vyprávěl, že Prorok ﷺ řekl:„Imám je ustanoven, aby byl následován.” [15][15] Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (722) a Muslim pod číslem (417).
A není dovoleno, aby se modlící postavil před imáma, kromě případu nutnosti, kdy je mešita tak plná modlících, že nenajde místo k modlitbě jinde než před imámem.
Dbát na zaplnění mezer v řadách a na jejich vyrovnání, ale zároveň se vyvarovat tlačení se na lidi a jejich obtěžování, překračování jejich krků a procházení před modlícími se, protože se tím člověk dopouští hříchu.
Modlitba v ctěné ar-Rawdě pro toho, komu je to umožněno, na základě hadíthu od Abú Hurajry (ať je s ním Bůh spokojen), který vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:„Mezi mým domem a mým minbarem je rozkvetlá zahrada (Rawda) ze zahrad ráje, a můj minbar je na mé nádrži (Hawd).” [16][16] Je na něm shoda. Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (1195) a Muslim pod číslem (1390).
Není doložen žádný specifický prospěch modlitby v ar-Rawdě, ale je prokázáno, že je to zahrada ze zahrad Ráje – jak na to poukazuje předchozí hadíth Abú Hurajry (ať je s ním Bůh spokojen) – a uctívání se stává lepším na základě výjimečnosti svého času a místa.
* Návštěvník by si měl pro modlitbu v ar-Rawdě zvolit vhodné časy a vyhledávat dobu, kdy je menší tlačenice. Není dovoleno, aby se tísnil se svými bratry muslimy, překračoval lidi nebo procházel před modlícími se, jen aby se tam pomodlil. Modlitba v ar-Rawdě je totiž jen doporučená a doporučeného činu nelze dosáhnout zakázaným jednáním. Návštěvník se také musí řídit zvláštními předpisy a opatřeními, která organizují vstup do ar-Rawdy, vybírat si vhodné časy a spolupracovat s těmi, kteří mají na starost organizaci vstupu návštěvníků.
Využít čas konáním mnoha dobrých skutků, které člověka přibližují k jeho Stvořiteli, jako je modlitba, čtení Koránu, dhikr, dua, účast na setkáních, kde se připomíná Bůh, na náboženských lekcích a ve studijních kroužcích Koránu a další.
Sklopit zrak před tím, co Bůh zakázal: je povinností návštěvníka Prorokovy mešity, aby klopil zrak před tím, co mu není dovoleno spatřit, a aby si byl vědom závažnosti spáchání hříchu na těchto místech a trestů, které z toho plynou. Neboť závažnost hříchů roste se závažností času a místa, a stejně tak i bohulibé skutky. Muslimská žena musí dbát na dodržování předepsaného zahalení (hidžábu) a aby neodhalovala své ozdoby, aby nesváděla muže, protože tento hřích je závažný.
Vyvarovat se zabývání se fotografováním nebo sledováním fotografií a videí v mobilním telefonu, zvláště pokud jsou tyto fotografie a videa zakázané.
Udržovat Prorokovu mešitu v čistotě od všeho, co jí nepřísluší, jako jsou spory, zvyšování hlasu, vyhlašování ztracených věcí, prodej a podobné záležitosti, které se nesluší v ní ani v jiných mešitách, na základě hadíthu Abú Hurajry (ať je s ním Bůh spokojen), který vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:„Pokud uvidíte někoho, kdo prodává nebo kupuje v mešitě, řekněte: „Ať Bůh nedá zisk tvému obchodu.“ A pokud uvidíte někoho, kdo v ní vyhlašuje ztrátu, řekněte: „Ať ti ji Bůh nevrátí.“” [17][17] Zaznamenal ho at-Tirmidhí pod číslem (1321) a Ibn Chuzajma pod číslem (1305), se správným řetězcem.
Starat se o čistotu Prorokovy mešity a nenechávat uvnitř mešity a na jejích nádvořích odpadky, jako jsou zbytky jídla a ubrusy pro iftár, zejména v měsíci ramadánu, nebo plivance na chodbách a na nádvořích, a podobně.
Vyhýbat se modlitbě v chodbách, u vchodů a na přeplněných místech, protože to vede ke škodě, blokování cest a obtěžování muslimů.
Modlitba mužů a žen má být v místech pro ně vyhrazených, ať už uvnitř Prorokovy mešity nebo na jejích nádvořích. Muž se nesmí modlit vedle ženy ani žena vedle muže a je třeba se vyvarovat modlitby před imámem, pokud je to možné.
Vyjít z mešity levou nohou a při odchodu říci:„Alláhumma inní as’aluka min fadlika.“ (Bože, věru Tě prosím o Tvou přízeň.) [19]Nebo říci modlitbu za Proroka ﷺ a pak říci:„Rabbi ghfir lí dhunúbí, wa-ftah lí abwába fadlik.”
(Pane můj, odpusť mi mé hříchy a otevři mi brány Své přízně.) [20][19] Zaznamenal ho Muslim pod číslem (713).[20] Zaznamenal ho at-Tirmidhí pod číslem (314), se správným řetězcem.
Za čtvrté: Pravidla a etiketa navštěvování hrobu Proroka ﷺ a hrobů jeho druhů (ať je s nimi oběma Bůh spokojen)
* Pro obyvatele Medíny i pro toho, kdo do ní přijíždí jako návštěvník, je doporučené navštívit hrob Proroka ﷺ a hroby jeho druhů Abú Bakra a ‘Umara (ať je s nimi oběma Bůh spokojen), a to na základě obecných důkazů, které dokazují povolení navštěvování hrobů. Mezi tyto důkazy patří i slova Proroka ﷺ:„Zakazoval jsem vám navštěvovat hroby, ale navštěvujte je.” [21][21] Zaznamenal ho Muslim pod číslem (977).
A důkazem o zásluze pozdravu míru Prorokovi ﷺ po jeho smrti jsou slova Proroka ﷺ:„Nikdo mě nepozdraví, aniž by mi Bůh, Mocný a Vznešený, navrátil mou duši, abych mu pozdrav opětoval.“ [22][22] Zaznamenal ho Ahmad v al-Musnad pod číslem (10815), s dobrým řetězcem.
*Avšak ženám není dovolené navštívit jeho hrob (ať mu Bůh žehná a dá mír) ani hroby jiných muslimů, protože navštěvování hrobů je nařízeno pouze mužům. A co se týče žen, těm je navštěvování hrobů zakázáno, jak je zaznamenáno od Ibn ‘Abbáse (ať je Bůh s nimi oběma spokojen), že řekl:„Posel Boží ﷺ proklel ženy, které navštěvují hroby, a ty, kteří nad nimi staví mešity a rozsvěcují lampy.” [23]A Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že:„Prorok ﷺ proklel ženy, které často navštěvují hroby.” [24][23] Zaznamenal ho Abú Dáwúd pod číslem (3236), at-Tirmidhí pod číslem (320) a an-Nasá'í pod číslem (2043).[24] Zaznamenal ho at-Tirmidhí pod číslem (1056) a Ibn Mádžah pod číslem (1576), s dobrým řetězcem.
* A není povolené cestovat pouze za účelem návštěvy hrobu Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), ale úmyslem cesty má být návštěva mešity a modlitba v ní. A pokud člověk přijede do Medíny, je mu poté povoleno navštívit hrob, stejně jako je to povoleno jejím obyvatelům, protože Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:„Je zakázáno cestovat za účelem navštívení jiných než těchto tří mešit: této mojí mešity, Posvátné mešity a mešity al-Aqsá.“ [25][25] Zaznamenal ho al-Buchárí pod číslem (1189) a Muslim pod číslem (1397) a tato verze je jeho.
Etiketa předepsaná při návštěvě hrobu Proroka ﷺ a hrobů jeho druhů (ať je s nimi oběma Bůh spokojen)
Návštěvník se má postavit k hrobu Proroka ﷺ, pak ho ﷺ uctivě a potichu pozdravit slovy: „As-salámu ‘alajka já rasúla-lláh, wa rahmatulláhi wa barakátuh.” (Mír tobě, Posle Boží, a milost Boží a požehnání Jeho.) A pokud navíc řekne: „Ašhadu annaka qad balaghta rrisála, wa adajta-l-amána, wa nasahta-l-umma, wa džáhadta fi-lláhi haqqa-l-džihád,” (Vyznávám, že jsi předal poselství a splnil svěřený úkol a dal jsi upřímnou radu obci a bojoval na cestě Boží správným bojem) tak to nevadí, neboť toto vše je pravda.
Poté má popojít o krok doprava, aby stál čelem k hrobu Abú Bakra as-Siddíqa (ať je s ním Bůh spokojen), a říct: „As-salámu ‘alajka já Abá Bakr as-Siddíq, as-salámu ‘alajka já chalífata rasúli-lláh ﷺ radija-lláhu ‘anka wa ardák, wa džazáka ‘an ummati Muhammadin ﷺ chajran.” (Mír tobě, Abú Bakře as-Siddíqu, mír s tebou, nástupče Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír), ať je s tebou Bůh spokojen a dá ti spokojenost a ať tě odmění dobrem za to, co jsi vykonal pro obec Muhammada (ať mu Bůh žehná a dá mír)).
Poté má popojít o další krok doprava, aby stál čelem k hrobu ‘Umara Ibn al-Chattába (ať je s ním Bůh spokojen), a říci: „As-salámu ‘alajka já ‘Umara-l-Fárúq, radija-lláhu ‘anka wa ardák, wa džazáka ‘an ummati Muhammadin ﷺ chajran.” (Mír tobě, Umare al-Farúqu, ať je s tebou Bůh spokojen a dá ti spokojenost a ať tě odmění dobrem za to, co jsi vykonal pro obec Muhammada (ať mu Bůh žehná a dá mír)).
A když se Ibn ‘Umar (ať je s nimi Bůh spokojen) vrátil z cesty, přišel ke hrobu Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a řekl:„As-salámu ‘alajka já rasúlulláh ﷺ, as-salámu ‘alajka já Abá Bakr, as-salámu ‘alajka já abatá,“ (Mír tobě, Posle Boží, mír tobě, Abú Bakře, mír tobě, můj otče) a poté odešel. [26][26] Zaznamenal ho al-Bajhaqí v knize as-Sunan al-Kubrá pod číslem (10271), se správným řetězcem.
Nemá se dotýkat zdí hrobu ani plotu a nemá je líbat:
Imám Málik (ať se nad ním Bůh slituje) řekl:„Když zdraví Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), stojí tváří k hrobu, ne ke qible, přiblíží se, pozdraví a nedotýká se hrobu rukou.“ [27][27] Aš-Šifá' od Al-Qádí ‘Ijáda (2/ 199).
A všichni imámové se shodli na tom, že se nemá dotýkat hrobu Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) rukou ani ho líbat.
Nemá se u hrobu dlouho zdržovat, ale pouze pozdravit a poté odejít.
Imám Málik (ať se nad ním Bůh slituje) řekl:„Nemyslím si, že by se mělo stát u hrobu Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a dělat dua, ale mělo by se jen pozdravit a jít dál.” [28][28] Aš-Šifá' od Al-Qádí ‘Ijáda (2/ 199).
Náfi‘ (ať se nad ním Bůh slituje) řekl:„Ibn ‘Umar zdravil u hrobu… Viděl jsem ho stokrát i vícekrát, jak přišel k hrobu a řekl: „As-salámu ‘alá-n-nabíjji ﷺ, as-salámu ‘alá Abí Bakr, as-salámu ‘alá abí,” (Mír Prorokovi, mír Abú Bakrovi, mír mému otci) a poté odešel.“ [29][29] Zaznamenal ho al-Ádžurrí v knize aš-Šarí‘a (5/2374) pod číslem (1853).
A to, co dělají někteří návštěvníci, kteří zvyšují hlas u hrobu Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a dlouho u něj stojí, je v rozporu s tím, co bylo nařízeno.
U hrobu se nemají dělat dua k Bohu, a chce-li někdo udělat dua, má poodstoupit od hrobu, obrátit se směrem ke qible a pak je dělat a neobracet se při dua směrem k hrobu.
A imám Málik (ať se nad ním Bůh slituje) řekl:„Nepovažuji za správné stát u hrobu Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) a dělat dua.”
Není dovolené časté navštěvování hrobu při vstupu do mešity nebo při odchodu z ní, a to ani pro obyvatele Medíny, ani pro návštěvníky odjinud, protože existuje obava, že se tak z hrobu stane místo pravidelných návštěv (‘íd).
A to Posel Boží ﷺ zakázal a řekl:„Nedělejte z mého hrobu místo pravidelných návštěv (‘íd) a nedělejte ze svých domů hroby a modlete se za mne, ať jste kdekoliv, věru, že vaše modlitba se ke mně dostane.” [30][30] Zaznamenal ho Ahmad v al-Musnad pod číslem (8804) a jeho řetězec je dobrý (hasan).
A význam slov: „Nedělejte z mého hrobu místo pravidelných návštěv (‘íd),“ je pravidelné vracení se k němu v určitý čas nebo za určitých okolností, jako je vyhrazení jeho návštěvy pro každý den, týden či měsíc, anebo pro určitou situaci, při které je navštěvován. A bylo také řečeno: Tj. nedělejte z něj sezónní slavnost (mawsim), při které se shromažďujete. [31][31] Viz: Al-Mufradát od ar-Rághiba al-Asfaháního (str. 594) a Šarh as-sudúr bi-tahrím raf‘ al-qubúr od aš-Šawkáního (str. 16).
A imám Málik (ať se nad ním Bůh slituje) řekl:„Není povinností pro obyvatele Medíny, kteří vejdou do mešity a vyjdou z ní, zastavit se u hrobu. Toto platí pouze pro cizince.“ [32][32] Aš-Šifá od al-Qádí ‘Ijáda (2/204) a al-Madchal od Ibn al-Hádždže (1/262).
A jeho slova (ať se nad ním Bůh slituje): „Toto platí pouze pro cizince,“ tj. návštěva hrobu obecně, nikoli opakování návštěvy při příchodu a odchodu.
Před hrobem se nemá stát v postoji jako při modlitbě, s jednou rukou přes druhou na hrudi nebo pod ní; tato pozice je totiž vyhrazena pouze pro modlitbu a je to pozice podřízení a pokory, která není povolena pro nikoho jiného než pro Boha.
Člověk by se neměl z dálky obracet směrem ke hrobu, aby pozdravil Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), jak to dělají někteří lidé, protože to nedělali společníci Proroka (ať je s nimi Bůh spokojen) ani ctihodní předkové (salaf) z řad čtyř imámů a dalších.
Nemá se obracet směrem k hrobu Proroka při dua ani při recitaci Koránu a podobně, z jakéhokoliv směru, protože to patří do stejné kategorie jako předešlé novoty (bid‘a). A muslimovi není povoleno do svého náboženství zavádět to, co Bůh nepovolil. Imám Málik zavrhl činy tomu podobné a řekl:„Poslední z této obce se nenapraví ničím jiným, než tím, co napravilo její první.” [33][33] Mažmú‘ fatáwá Ibn Báze (16/110).
Nezaměstnávat se během zdravení Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) pořizováním fotek a živým vysíláním.
A ať Bůh žehná a dá mír našemu Proroku Muhammadovi, jeho rodu a jeho druhům.
Islám znamená odevzdat se Bohu, Stvořiteli tohoto světa, který ho také řídí, a být vůči Němu poslušný s láskou a úctou. Základem islámu je víra v Boha, že On je Stvořitel a vše ostatní je Jím stvořené a že On jediný bez společníků si zaslouží být uctíván, nikdo jiný, a že má překrásná jména a vznešené vlastnosti, je zcela dokonalý, neplodil a nebyl zplozen a nikdo mu není roven ani podoben a ani se nevtěluje do žádného ze Svých stvoření. Islám je náboženstvím Všemohoucího Boha, který od lidí nepřijme žádné jiné náboženství. A je to náboženství, se kterým přišli všichni proroci (mír s nimi).…
Jeho eminence šejch ‘Abdul‘Azíz Ibn Báz (ať s nad ním Bůh smiluje) shrnul v knize „Způsob modlitby Proroka ﷺ” popis modlitby Proroka ﷺ jednoduchým způsobem, s přesnou metodologií na základě správných textů, aby byla vedením pro muslima v jeho modlitbě. A vysvětlil v ní pilíře modlitby, doporučené věci (sunny) a její popis od malé očisty (wudu) až po konečný pozdrav (taslím) a spojil důkaz s vysvětlením a vyzval k dokonalému napodobování Proroka ﷺ v nejvelkolepějším uctívání.
Pokud chceš přestoupit na islám, stačí abys hlasitě řekl následující vyznání: Pokud chceš přestoupit na islám, stačí abys hlasitě řekl následující vyznání, rozuměl mu a věřil v něj: Dosvědčuji, že není boha kromě Boha. Vyznávám, že není boha kromě Boha (tato slova znamenají, že nikdo kromě Boha si nezasluhuje být uctíván), Ašhadu an lá iláha illa-lláh A dosvědčuji, že Muhammad je posel Boží, a vyznávám, že Muhammad je posel Boží a že Ježíš, syn Marie, je služebník a posel Boží.
