„Prosby k Bohu (dua) jsou uctíváním.

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že prosby k Bohu (dua) jsou uctíváním, a proto je povinné, aby směřovaly pouze k Bohu, ať už člověk prosí Boha o nějaký prospěch na tomto nebo onom světě nebo Ho prosí, aby ho ochránil před utrpením na tomto nebo onom světě, anebo říká dua jen kvůli uctívání, což jsou slova, která má Bůh rád, a patří sem i činy vnitřní a vnější, které má Bůh rád, a všechny druhy uctívání, ať pomocí srdce, těla nebo majetku. Poté to Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) dokázal tím, že řekl: Pravil Bůh: {„Vzývejte Mne a Já vás vyslyším! Ti, kdo se pyšně povyšují nad uctívání, ti věru vejdou do pekla, kde budou poníženi."}