Stručný výklad slov azánu

Výklad slov azánu

Vědecká komise sdružení „Džama‘íja al-muhtawá al-islámí bi-l-lughát“

Azán je volání, které muslim slyší pětkrát denně; připomíná mu Boží velikost a vyzývá ho k dobru a spáse. Je to okamžik spojení mezi člověkem a jeho Stvořitelem, kdy se odpoutá od shonu tohoto světa, aby se postavil a mluvil se svým Pánem.

Azán obsahuje vznešené významy, které začínají velebením Boha a končí výzvou k modlitbě, kde muslim nachází svůj klid.

Slova azánu:

„Alláhu akbar, Alláhu akbar, Alláhu akbar, Alláhu akbar”

Alláhu akbar:

Vznešené jméno „Alláh“ (Bůh) znamená ten, který je zbožštěn, tedy ten, který je uctíván, a je to jméno Pána, Stvořitele, přičemž všechna božská jména jej následují a jsou Jeho vlastnostmi. A Alláh (Bůh) je Jediný, Jedinečný, který neplodil a nebyl zplozen a který je Stvořitelem nebes a země.

A slova „Alláhu akbar” (Bůh je největší) znamenají, že Bůh je největší ze všeho a příliš velkolepý na to, aby Mu bylo připisováno to, co nepřísluší Jeho Vznešenosti a Dokonalosti.

„Alláhu akbar” (Bůh je největší) - tento výraz muslimovi připomíná, že nic v tomto životě by ho nemělo odvádět od jeho Stvořitele a že člověk má kráčet svým životem v souladu s Boží vůlí a Jeho zákonem, nikoliv podle svých rozmarů a tužeb, neboť Bůh je větší a velkolepější než cokoliv na tomto světě.

„Ašhadu an lá illáha ila-lláh, ašhadu an lá illáha ila-lláh.“ (Dosvědčuji, že není boha kromě Boha, dosvědčuji, že není boha kromě Boha)

Dosvědčuji, že není boha kromě Boha:

Toto je první vyznání a znamená doznání, že Bůh je Stvořitelem všeho, Pánem, Vládcem a Tím, který vše řídí, a že se musí uctívat pouze On jediný a nikdo jiný a že není nikdo jiný, kdo by si zasloužil uctívání, než Bůh jediný a že je jediný, který nemá žádného společníka a nemá potomka ani nikoho sobě rovného. Proto se nesmí uctívat nikdo jiný než Bůh a nesmí se vzývat nikdo jiný než Bůh.

A toto vyznání je největším vyznáním v celém bytí a je základem víry ve všech božských poselstvích. Všichni proroci (mír s nimi), jako Noe, Abraham, Mojžíš a Ježíš až po Muhammada (mír a požehnání s ním), vyzývali svůj lid k doznání, přijetí a víře, že není boha kromě Boha. Jsou to slova, kvůli kterým Bůh stvořil veškeré stvoření, vyslal posly k jejich utvrzení, seslal Knihy k jejich objasnění a učinil ráj odměnou pro toho, kdo s nimi předstoupí upřímně ze svého srdce.

Kvůli těmto slovům budou lidé vzkříšeni ze svých hrobů a souzeni v den zmrtvýchvstání. Ten, kdo podle nich žil a zakončil jimi svůj život, dosáhne velkolepého vítězství a ten, kdo je odmítl a nevyslovil je, si zaslouží věčnost v pekle.

„Ašhadu anna Muhammadan rasúlu-lláh, ašhadu anna Muhammadan rasúlu-lláh.” (Dosvědčuji, že Muhammad je posel Boží, dosvědčuji, že Muhammad je posel Boží).

Dosvědčuji, že Muhammad je posel Boží:

Toto vyznání znamená, že muslim vyznává, že Bůh poslal Muhammada jako završení božských poselství a jako zvěstovatele poselství Pána lidem a že muslim je pevně přesvědčen, že není cesty k uctívání Boha a dosažení Jeho spokojenosti než vyznáním poselství Posla ﷺ, jeho následováním, přijetím za svůj vzor a uctíváním Boha podle zákona, který předal posel Muhammad ﷺ.

Vyznání zahrnuje, že Posel (mír s ním) přišel, aby lidi navrátil k víře v jednoho Boha, jak to před ním učinili Abraham, Mojžíš a Ježíš (mír s nimi). On je posel Pána světů, který kráčel po cestě, po níž kráčeli všichni proroci při předávání poselství svého Pána, avšak s tím rozdílem, že po něm již nepřijde žádný prorok.

„Hajjá ‘ala-salát, hajjá ‘ala-salát.” (Vzhůru k modlitbě, vzhůru k modlitbě.)

Vzhůru k modlitbě:

Význam této věty je: Věřící, obracejte se k uctívání svého Pána, vždyť On je Odpouštějící i Slitovný, přijímá pokání a promíjí špatné skutky.

Je to volání a připomenutí pro věřící, že už nastal čas postavit se v modlitbě před svého Pána.

"Hajjá ‘ala-l-faláh, hajjá ‘ala-l-faláh.“ (Vzhůru k blaženosti, vzhůru k blaženosti.)

Vzhůru k blaženosti:

Blaženost znamená spokojenost, vítězství, ochranu a záchranu v tomto i v budoucím životě.

A mezi její významy patří dosažení Boží spokojenosti, vítězství ráje a záchrana před ohněm, neboť ten, kdo uvěřil a modlil se, dosáhl blaženosti, a kdo dosáhl blaženosti, ten je zachráněn a získal věčný život v ráji.

„Alláhu akbar, Alláhu akbar, lá iláha illalláh.” (Bůh je největší, Bůh je největší, není boha kromě Boha.)

Zakončení slovy o Jeho velikosti a jedinosti.

Azán je zakončen opakováním věty „Alláhu akbar“ a potvrzením „Lá illáha illa-lláh“ a tyto dvě věty jsou potvrzením předchozích významů a tvoří osu lidské existence. Ať uplyne jakkoli dlouhý čas a ať se odehrají jakékoli události, nemění se tato pravda, že Bůh je největší ze všeho, že Bůh je pravý Bůh a že On jediný je hoden uctívání a že uctívání čehokoliv jiného je falešné.

Závěrem: Azán není pouhou výzvou k modlitbě, nýbrž je to výzva ke spáse, vítězství a úspěchu, je to poselství, které zaznívá v mešitách pětkrát denně, aby probudilo srdce a připomnělo nám, že Bůh je blízko.

Otevři své srdce víře a řekni: „Není boha kromě Boha a Muhammad je posel Boží.“ Tím vstoupíš do Božího milosrdenství, získáš štěstí na tomto světě a záchranu v životě budoucím a v den zmrtvýchvstání budeš vzkříšen ve společenství věřících.