Encyclopedia of Prophetic Hadiths

„Pokud člověk onemocní nebo je na cestách, dostane se mu stejné (odměny) za činy, které by dělal, kdyby byl zdráv nebo necestoval.”

„Za každý kloub se má dávat almužna, za každý den, kdy vyjde slunce. A když usmíří dva, je to almužna, když pomůže člověku jízdním zvířetem, sveze ho nebo na něm veze jeho věci, je to almužna, dobré slovo je almužna, každý krok k modlitbě je almužna a odstranění škodlivých věcí z cesty je almužna.”

„Když přicházela k Abú Tálibovi smrt, přišel k němu Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) a našel u něj Abú Džahla a ‘Abdulláha Ibn Abí Umajja Ibn Al-Mughíru a řekl: „Strýci, řekni: Není boha kromě Boha, slova, díky nimž se tě budu zastávat u Boha,” ale ‘Abdulláh Ibn Abí Umajja řekl: „Odmítáš náboženství ‘Abdu-l-Muttaliba?" A Posel Boží nepřestal navrhovat to, co řekl, a oni stále opakovali, co řekli, dokud Abú Tálib neřekl jako poslední slova: „Náboženství ‘Abdu-l-Muttaliba" a neodmítl říci: Není boha kromě Boha. A posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Při Bohu za tebe budu prosit o odpuštění, dokud mi to nebude zakázáno.” A Bůh seslal verše: {Nepřísluší prorokovi ani věřícím, aby prosili za odpuštění pro modloslužebníky} [Pokání: 113] A Bůh také seslal ohledně Abú Táliba a řekl Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír): {Nemůžeš vést ty, které bys rád vedl, avšak Bůh, ten vede, koho chce} [Příběh: 56]."

„Za každý kloub se má dávat almužna, za každý den, kdy vyjde slunce. A když (člověk) usmíří dva, je to almužna, když pomůže člověku jízdním zvířetem, sveze ho nebo na něm veze jeho věci, je to almužna, dobré slovo je almužna, každý krok k modlitbě je almužna a odstranění škodlivých věcí z cesty je almužna.”

že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) kázal lidem v den dobytí Mekky a řekl: „Lidé! Věru, že Bůh od vás odňal namyšlenost doby nevědomosti a její chvástání se vašimi otci (původem). Lidé se dělí na dva: zbožného, bohabojného, drahého Bohu a hříšného, nevěřícího, nepatrného pro Boha. Všichni lidé jsou synové Adama a Bůh stvořil Adama z prachu. Pravil Bůh: {Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější - a Bůh je vševědoucí a dobře zpravený.} [Komnaty: 13].

„Předávejte, co jsem řekl, i kdyby to měl být jen jeden verš, a není hříchem mluvit o tom, co vyprávěly děti Izraele, a ten, kdo o mně bude úmyslně lhát, bude mít své místo v ohni.”

„Když jsme seděli s Prorokem (ať mu Bůh žehná a dá mír) v mešitě, přijel nějaký muž na velbloudovi, nechal ho v mešitě pokleknout, přivázal ho a poté řekl: „Kdo z vás je Muhammad?" Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) seděl opřený mezi svými, a tak jsme řekli: „Tento bílý opřený muž." A on mu řekl: „Synu ‘Abdu-l-Muttaliba!" A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Poslouchám,” a tento muž mu řekl: „Budu se tě ptát tvrdě, nebudeš se na mě hněvat?" Odpověděl: „Zeptej se, na co chceš!” Řekl: „Ptám se tě při tvém Pánu a Pánu těch, co byli před tebou, to Bůh tě poslal ke všem lidem na světě?" Odpověděl: „Bože, ano.” (Muž) řekl: „Ptám se tě při Bohu: to Bůh ti přikázal, abychom se modlili pětkrát za den a noc?" Odpověděl: „Bože, ano." (Muž) řekl: „Ptám se tě při Bohu: to Bůh ti přikázal, abychom se postili tento měsíc?" Odpověděl: „Bože, ano.” (Muž) řekl: „Ptám se tě při Bohu: to Bůh ti přikázal, abychom brali almužnu od svých bohatých a rozdělili ji svým chudým?" Odpověděl: „Bože, ano.” A tento muž řekl: „Uvěřil jsem v to, s čím jsi přišel a budu k islámu vyzývat svůj lid , jsem Damám Ibn Th'alaba, bratr Baní Sa'ad Ibn Bakr.""

„Věru že náboženství je jednoduché a nebude nikdo, kdo by ztěžoval náboženství, aniž by ho to přemohlo, a tak zjednodušujte, přibližujte a oznamujte dobré zprávy a pomozte si brzkým ránem (al-ghadwa), odpolednem (ar-rawha) a částí noci (ad-duldža).”