Encyclopedia of Prophetic Hadiths

„Když Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) začínal modlitbu a řekl: Alláhu akbar, chvíli čekal, než začal recitovat, a tak jsem řekl: „Posle Boží, jsi jako můj otec a matka, co se týče tvého mlčení mezi slovy Alláhu akbar a recitováním, co říkáš?" A on řekl: „Říkám: Alláhumma bá‘id bajní wa bajna chatájája kamá bá‘adta bajna l-mašriqi wa l-maghrib, Alláhumma naqqiní min chatájája, kamá junaqqa th-thawbu-l-abjadu mina-d-danas, Alláhumma ghsilní min chatájája, bi-th-thaldži wa-l-má’i wa-l-barad."" (Ó Bože, vzdal mě od mých hříchů, jako jsi vzdálil východ od západu, ó Bože, očisti mě od mých hříchů, jako se očist’uje bělostné roucho od nečistoty, ó Bože, omyj mě od mých hříchů sněhem, vodou a kroupami.)

že když Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) skončil modlitbu, požádal Boha třikrát o odpuštění a řekl: „Alláhumma anta s-salám, wa minka s-salám, tabárakta dhá-l-džaláli wa-l-ikrám." (Ó Bože, Tys Mír a od Tebe mír, bud’ požehnán, Ty, majestátnosti a velkomyslnosti plný). Al-Walíd řekl: „Řekl jsem al-Awzá’ímu: „A jak prosit Boha o odpuštění?" Odpověděl: „Řekneš: Astaghfirulláh, astaghfirulláh, astaghfirulláh."" (Prosím Boha za odpuštění…)

„Tomu, kdo přednese Verš trůnu na konci každé povinné modlitby, nebrání ve vstupu do ráje nic kromě smrti.”

„Když Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) narovnal záda z rukú' (a postavil se), řekl: „Sami' Alláhu liman hamidah, Alláhumma rabbaná wa laka-l-hamd, mil’a s-samáwáti wa mil’a l-ardi, wa mil’a má ši’ta min šaj'in ba‘du." (Bůh slyší toho, kdo Ho chválí. Bože, náš Pane, Tobě patří všechna chvála, nechť naplní se jí nebesa i země i to, co si budeš ještě přát.)

„Tomu, kdo řekne na konci každé modlitby třiatřicetkrát subhánalláh, třiatřicetkrát alhamdulilláh a třiatřicetkrát Alláhu akbar, to je devětadevadesátkrát, a pak řekne, aby dovršil sto: Lá iláha illa-l-láhu wahdahu lá šaríka lahu, lahu-l-mulku wa lahu-l-hamdu wa huwa ‘alá kulli šaj'in qadír," (Není boha kromě Boha, Jediného, který nemá společníka žádného, Jemu náleží vláda i chvála a On má moc nad každou věcí.) budou odpuštěny hříchy, i kdyby jich bylo jako mořské pěny.”

„Ibn az-Zubajr říkal na konci každé modlitby, když pozdravil: „Lá iláha illa-l-láhu wahdahu lá šaríka lahu, lahu-l-mulku wa lahu-l-hamdu wa huwa ‘alá kulli šaj'in qadír. Lá hawla wa lá quwwata illá billáh, lá illáha illa lláh, wa lá na'budu illa íjjáhu, lahu-n-ni'ma, wa lahu-l-fadl, wa lahu-thaná al-hasan, lá illáha illa lláhu muchlisína lahu-ddína wa law kariha-l-káfirún," (Není boha kromě Boha, Jediného, který nemá společníka žádného, Jemu náleží vláda i chvála a On má moc nad každou věcí. Není moci ani síly leč u Boha, není boha kromě Boha a nebudeme uctívat nikoho jiného kromě Něj, Jemu patří veškeré dobrodiní a Jemu patří veškeré zásluhy a Jemu patří veškeré chválení, není boha kromě Boha, upřímně mu zasvěcujeme víru, i když to nevěřící nenávidí) a říkal: „ Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) toto říkal na konci každé modlitby.”"

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) říkal na konci každé povinné modlitby: „Lá iláha illa-l-láhu wahdahu lá šaríka lahu, lahu-l-mulku wa lahu-l-hamdu wa huwa ‘alá kulli šaj'in qadír, Alláhumma lá máni‘a limá a'tajta, wa lá mu‘tija limá mana‘ta, wa lá janfa‘u dhá-l-džaddi minka-l-džaddu." (Není boha kromě Boha, Jediného, jenž nemá společníka žádného. Jemu náleží vláda i chvála a On má moc nad každou věcí. Ó Bože, nikdo nezadrží, co Tys daroval, a nikdo nedaruje, co Tys zadržel, a nikomu neprospěje jeho bohatství proti Tobě.)

„Završující (připomínání Boha), se kterými ten, kdo je říká - nebo dělá - na konci každé povinné modlitby, neprohraje: třiatřicetkrát subhánalláh, třiatřicetkrát alhamdulilláh a čtyřiatřicetkrát Alláhu akbar.”