Slyšíš volání k modlitbě?” A on řekl: „Ano," a tak mu řekl: „Tak ho vyplň!”
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl,
že k Prorokoví (ať mu Bůh žehná a dá mír) přišel slepý muž a řekl: „Posle Boží, nemám nikoho, kdo by mě odvedl do mešity," a zeptal se Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír), zda by mohl mít úlevu a modlit se doma. Prorok mu to povolil, ale když se otočil, znovu si ho zavolal a řekl: „Slyšíš volání k modlitbě?” A on řekl: „Ano," a tak mu řekl: „Tak ho vyplň!”
أَتَى النَّبِيَّ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ رَجُلٌ أَعْمَى، فَقَالَ: يَا رَسُولَ اللهِ، إِنَّهُ لَيْسَ لِي قَائِدٌ يَقُودُنِي إِلَى الْمَسْجِدِ، فَسَأَلَ رَسُولَ اللهِ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ أَنْ يُرَخِّصَ لَهُ فَيُصَلِّيَ فِي بَيْتِهِ، فَرَخَّصَ لَهُ، فَلَمَّا وَلَّى دَعَاهُ، فَقَالَ: «هَلْ تَسْمَعُ النِّدَاءَ بِالصَّلَاةِ؟» فَقَالَ: نَعَمْ، قَالَ: «فَأَجِبْ».
K Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) přišel slepý muž a řekl: „Posle Boží, nemám nikoho, kdo by mi pomohl a odvedl mě do mešity, abych se tam mohl pomodlit pět denních modliteb," a chtěl, aby mu Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) dal úlevu a mohl se modlit doma a nemusel se modlit společnou modlitbu. Prorok mu to povolil, ale když se otočil, znovu si ho zavolal a řekl: „Slyšíš volání k modlitbě?” A on řekl: „Ano," a tak mu řekl: „Tak ho vyplň tím, že se půjdeš pomodlit."
Povinnost modlit se společnou modlitbu, protože úleva (ruchsa) je pouze v případě povinných věcí.
Slova „tak ho vyplň” pro toho, kdo slyší volání k modlitbě, dokazuje povinnost společné modlitby, protože každý rozkaz znamená povinnost, pokud není jiný důkaz, že tomu tak není.
Sahíh Muslim (1/ 452) (653).
Více (4)
شرح النووي على مسلم (5/ 155).
فتح ذي الجلال والإكرام.
شرح بلوغ المرام.
لابن عثيمين (2/ 254).