„K dobrému islámu člověka patří nestarat se o to, co se ho netýká."
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„K dobrému islámu člověka patří nestarat se o to, co se ho netýká."
«مِنْ حُسْنِ إِسْلَامِ المَرْءِ تَرْكُهُ مَا لَا يَعْنِيهِ».
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vysvětlil, že k dokonalosti dobrého islámu muslima a jeho víry patří vzdálení se od toho, co se ho netýká, není pro něho důležité a v ničem mu neprospívá, ať to jsou slova nebo činy nebo to patří k věcem, které se ho netýkají, ať už jsou to věci týkající se víry nebo pozemského života. A zabývání se věcmi, které se člověka netýkají, může odvést od věcí, které se ho týkají, nebo ho může přivést k tomu, čeho se měl vyvarovat, protože člověk je zodpovědný za svoje činy v soudný den.
Lidé se v islámu liší a islám se některými činy stává lepším.
Zanechání zbytečných věcí a zvědavosti v činech a slovech je důkazem dokonalého islámu člověka.
Nabádání k zabývání se tím, co se člověka týká v jeho víře a pozemském životě, a pokud k dobrému islámu člověka patří zanechání věcí, které se ho netýkají, patří k dobrému islámu zabývání se věcmi, které se ho týkají.
Ibn Qajjim (ať se nad ním Bůh smiluje) řekl: Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) shrnul všechnu zbožnost do jednoho výroku a řekl: „K dobrému islámu člověka patří nestarat se o to, co se ho netýká," a to zahrnuje nestarat se o to, co se ho netýká, ať to jsou slova, pohled, poslech, dotyk, chůze, přemýšlení a všechny ostatní zjevné i skryté věci, a tato slova jsou dostačující, co se týče zbožnosti.
Ibn Radžab řekl: Tento hadíth je jedním ze základů etikety.
Nabádání k hledání vědění, protože tím člověk pozná, co se ho týká a co ne.
Přikazování vhodného a zakazování zavrženíhodného a rada jsou věci, které se člověka týkají, protože je nařízeno, aby je vykonával.
Obecný význam tohoto hadíthu zahrnuje: vzdalování se od toho, co se člověka netýká z toho, co Bůh zakázal a co Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) zavrhl, a také toho, co člověk nepotřebuje z věcí týkajících se budoucího života, jako je podstata neviditelných věcí, podrobnosti podstaty stvoření a osudu, a patří tam také otázky a hledání odpovědí týkající se předpokládaných problémů, které nenastaly, pravděpodobně nenastanou nebo si ani nelze představit, že nastanou.
Sunan At-Tirmidhí (4/ 136) (2317).
Sunan Ibn Mádža (5/ 118) (3976).
Více (4)
Čtyřicet an-Nawawího (ص: 64) (ح12).
تحفة الأحوذي (6/ 500).
شرح الأربعين النووية للعثيمين (ص: 158).
الرياض الزكية شرح الأربعين النووية للخضير (ص 223).
Cited in books
15 BooksVíce (15)
- الحديث زاد 4الحديث 4«منْ حُسْنِ إِسْلامِ المَرْءِ تَرْكُهُ ما لا يَعْنِيهِ».
- الحديث زاد 4الحديث 4«منْ حُسْنِ إِسْلامِ المَرْءِ تَرْكُهُ ما لا يَعْنِيهِ».
- الخطب المنبرية موسوعة الخطب المنبرية (القسم الثاني)«مِنْ حُسْنِ إِسْلَامِ الْمَرْءِ تَرْكُهُ مَا لَا يَعْنِيهِ».
- رياض الصالحينرياض الصالحين مع فوائد وهدايات - 1 «مِنْ حُسْنِ إسْلامِ الْمَرءِ تَرْكُهُ مَا لا يَعْنِيهِ».
- شرح الأربعين النووية«مِنْ حُسْنِ إسْلَامِ الْمَرْءِ تَرْكُهُ مَا لَا يَعْنِيهِ».
- ما لا يسع أطفال المسلمين جهله«مِنْ حُسْنِ إِسْلَامِ المَرْءِ: تَرْكُهُ مَا لَا يَعْنِيهِ»[80].
- مجموعة زاد التربية الإسلامية (2)1«من حُسْنِ إسْلامِ المرءِ تركُهُ ما لا يُعنيهِ»
- مجموعة زاد التربية الإسلامية (2)1«من حُسنِ إسلامِ المرءِ تركُه ما لا يعنيه».
- مشروع المنهج التعليميمادة الحديث مستوى 2«مِنْ حُسْنِ إِسْلَامِ المَرْءِ تَرْكُهُ ما لا يعْنِيهِ»
- مشروع منهاج زادكزادك 1 طالب«مِنْ حُسْنِ إِسْلَامِ الْمَرْءِ تَرْكُهُ مَا لَا يَعْنِيهِ»
- مشروع منهاج زادكزادك 3 طالب نهائي«مِنْ حُسْنِ إِسْلَامِ الْمَرْءِ تَرْكُهُ مَا لَا يَعْنِيهِ»
- مشروع منهاج زادكزادك 3 طالب نهائي«مِنْ حُسْنِ إِسْلَامِ الْمَرْءِ تَرْكُهُ مَا لَا .........».
- مشروع منهاج زادكزادك 3 طالب نهائي«مِنْ حُسْنِ إِسْلَامِ الْمَرْءِ تَرْكُهُ مَا لَا يَعْنِيهِ».
- مشروع منهاج زادكزادك عرض 3«مِنْ حُسْنِ إِسْلَامِ المَرْءِ تَرْكُهُ مَا لَا يَعْنِيهِ ».
- نبراس طالب (2)نبراس طالب (2) عَنْ أَبِي هُرَيْرَةَ رضي الله عنه قَالَ: قَالَ رَسُولُ اللهِ صلى الله عليه وسلم: «مِنْ حُسْنِ إِسْلَامِ الْمَرْءِ تَرْكُهُ مَا لَا يَعْنِيهِ»