Vše, co způsobuje opilost, je zakázané
Abú Burda vyprávěl, že jeho otec Abú Músá Al-Aš‘arí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl,
že ho Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vyslal do Jemenu a on se pak zeptal na nápoje, které se tam vyrábí. A (Prorok) řekl: „Které to jsou?” A on odpověděl: Al-bit‘ a al-mizr. A zeptali se Abú Burdy: Co je to al-bit‘? A on odpověděl: Je to víno z medu a al-mizr je víno z ječmene. A (Prorok) řekl: „Vše, co způsobuje opilost, je zakázané.” Zaznamenal ho Al-Buchárí. A zaznamenal ho Muslim a jeho verze zní: Vyprávěl: Posel Boží vyslal mě a Mu‘ádze do Jemenu a řekl jsem: Posle Boží, v naší zemi se vyrábí nápoj, který se nazývá al-mizr a je z ječmene, a nápoj, kterému se říká al-bit‘ a je z medu. A on řekl: „Vše, co způsobuje opilost, je zakázané.” A v jiné verzi Muslima je: A řekl: „Vše, co zatemňuje mysl a brání tak modlitbě, je zakázané.” A v další jeho verzi je: Poslu Božímu byla dána stručná, jasná a dokonalá mluva a on řekl: „Zakazuji vše, co způsobuje opilost a zatemňuje mysl a zabraňuje tak modlitbě.”
أَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بَعَثَهُ إِلَى اليَمَنِ، فَسَأَلَهُ عَنْ أَشْرِبَةٍ تُصْنَعُ بِهَا، فَقَالَ: وَمَا هِيَ؟، قَالَ: «البِتْعُ وَالمِزْرُ»، فَقِيلَ لِأَبِي بُرْدَةَ: مَا البِتْعُ؟ قَالَ: نَبِيذُ العَسَلِ، وَالمِزْرُ: نَبِيذُ الشَّعِيرِ، فَقَالَ: «كُلُّ مُسْكِرٍ حَرَامٌ» خرجه البخاري. وَخَرَّجَهُ مُسْلِمٌ وَلَفْظُهُ: قَالَ: بَعَثَنِي رَسُولُ اَلله أَنَا وَمُعَاذٌ إِلَى اَليَمَنِ، فَقُلْتُ: يَا رَسُولُ اَللَّهِ! إِنَّ شَرَابًا يُصْنَعُ بِأَرْضِنَا يُقَال لَهُ: المِزَرُ مِنَ الشَّعِيرِ، وَشَرَابٌ يُقَالُ لَهُ: البِتْعُ مِنَ العَسَلِ، فَقَالَ: «كُلُّ مُسْكِرٍ حَرَامٌ». وَفِي رِوَايَةٍ لِمُسْلِمٍ: «فَقَالَ: كُلُّ مَا أَسْكَرَ عَنِ الصَّلَاةِ فَهُوَ حَرَامٌ». وَفِي رِوَايَةٍ لَهُ: «وَكَانَ رَسُولُ الله قَدْ أُعْطِيَ جَوَامِعَ الكَلِمِ بِخَوَاتِمِهِ، فَقَالَ: أَنْهَى عَنْ كُلِّ مُسْكِرٍ أَسْكَرَ عَنْ الصَّلَاةِ».
Abú Músá Al-Aš‘arí (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že ho Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vyslal do Jemenu a on se ho zeptal na nápoje, které se tam vyrábí, zda jsou zakázané? A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) se na ně zeptal. A Abú Músá (ať je s ním Bůh spokojen) odpověděl: Je to al-bit‘, víno z medu, a al-mizr, víno z ječmene. A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír), kterému byla dána jasná a stručná mluva řekl: „Vše, co způsobuje opilost, je zakázané.”
Víno je voda, do které se dají datle, med, ječmen nebo něco jiného, z čehož pak dostane příchuť a sladkou chuť, a může poté zkvasit a stát se opojným.
Tento hadíth je pravidlem v zákazu všech věcí, které způsobují opilost a zatemňují mysl, jako víno a jiné věci.
Důležitost ptaní se na věci, které muslim potřebuje.
Nejdříve bylo víno zakázané, když přišel čas modlitby, protože část al-muhádžirún (emigrantů) se modlili a spletli se v tom, co četli při modlitbě, a proto byla seslána Boží slova: {Vy, kteří věříte! Nepřibližujte se k modlitbě, jste-li opilí, dokud nebudete vědět, co říkáte} [Ženy: 43]. A Prorokův vyvolávač vyvolával: Ať se opilý nepřibližuje k modlitbě. A poté ho Bůh zakázal úplně ve Svých slovech: {Vy, kteří věříte! Víno, hra majsir, obětní kameny a vrhání losů šípy jsou věru věci hnusné z díla satanova. Vystříhejte se toho, abyste byli blažení. (91) Satan chce mezi vámi podnítit pomocí vína a hry majsiru nepřátelství a nenávist a odvést vás od vzývání Boha a od modlitby. Přestanete s tím tedy?} [Prostřený stůl: 90-91].
Bůh zakázal víno, protože je v něm mnoho škody a obrovské zlo.
Důvodem zákazu je působení opilosti, a tak pokud víno způsobuje opilost, je zakázané, ale pokud ji nezpůsobuje (v případě, že se jedná pouze o šťávu), je povolené.
Sahíh Al-Buchárí (7/ 104) (5575).
Sahíh Muslim (3/ 1587) (2003).
Více (15)
منحة العلام في شرح بلوغ المرام.
لعبد الله الفوزان (8/ 519).
فتح ذي الجلال والاكرام بشرح بلوغ المرام.
لابن عثيمين (5/ 418).
توضِيحُ الأحكَامِ مِن بُلوُغ المَرَام.
للبسام (6/ 307).
معالم السنن.
وهو شرح سنن أبي داود.
للخطابي (4/ 264).
الفتح الرباني لترتيب مسند الإمام أحمد بن حنبل الشيباني.
للساعاتي (16/ 116).
فيض القدير شرح الجامع الصغير.
للمناوي (5/ 30).
مرقاة المفاتيح شرح مشكاة المصابيح.
لعلي القاري (6/ 2382).
Cited in books
4 BooksVíce (4)
- شرح الأربعين النوويةأَنَّ النَّبِيَّ صَلَّى اللهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ بَعَثَهُ إِلَى الْيَمَنِ، فَسَأَلَهُ عَنْ أَشْرِبَةٍ تُصْنَعُ بِهَا، فَقَالَ: وَمَا هِيَ، قَالَ: «الْبِتْعُ وَالْمِزْرُ»، فَقِيلَ لِأَبِي بُرْدَةَ: مَا الْبِتْعُ، قَالَ: نَبِيذُ الْعَسَلِ، وَ
- شرح الأربعين النوويةبَعَثَنِي رَسُولُ اَلله أَنَا وَمُعَاذٌ إِلَى الْيَمَنِ، فَقُلْتُ : يَا رَسُولُ اَللَّهِ! إِنَّ شَرَابًا يُصْنَعُ بِأَرْضِنَا يُقَال لَهُ: المِزَرُ مِنَ الشَّعِيرِ، وَشَرَابٌ يُقَالُ لَهُ: البِتعُ مِنَ العَسَلِ، فَقَالَ: «كُلُّ مُسْكِرٍ حَر
- شرح الأربعين النووية«فَقَالَ: كُلُّ مَا أَسْكَرَ عَنِ اَلصَّلَاةِ فَهُوَ حَرَامٌ».
- شرح الأربعين النووية«وَكَانَ رَسُولُ الله قَدْ أُعْطِيَ جَوَامِعَ الكَلِمِ بِخَوَاتِمِهِ، فَقَالَ: أَنْهَى عَنْ كُلِّ مُسْكِرٍ أَسْكَرَ عَنْ اَلصَّلَاةِ».