„Věru, že povolené (halál) je jasné a zakázané (harám) je jasné

An-N’umán Ibn Bašír (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že slyšel Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci (a při tom si N’umán ukázal na uši):

„Věru, že povolené (halál) je jasné a zakázané (harám) je jasné a mezi nimi jsou věci nejasné, které většina lidí nezná. Ten, kdo se těchto nejasných věcí vyvaruje, očistí svoji víru a čest, ale ten, kdo do nejasných věcí spadne, spadne do zakázaného (harám), stejně jako pastevec, který pase blízko hranic; tomu hrozí, že začne pást za nimi. Věru, že každý král má svoje hranice, a hranice Boží jsou Jeho zákazy. Věru, že v těle je orgán, který když se napraví, napraví se celé tělo, ale když se zkazí, zkazí se celé tělo. Věru, že tento orgán je srdce."

«إِنَّ الْحَلَالَ بَيِّنٌ وَإِنَّ الْحَرَامَ بَيِّنٌ، وَبَيْنَهُمَا مُشْتَبِهَاتٌ لَا يَعْلَمُهُنَّ كَثِيرٌ مِنَ النَّاسِ، فَمَنِ اتَّقَى الشُّبُهَاتِ اسْتَبْرَأَ لِدِينِهِ وَعِرْضِهِ، وَمَنْ وَقَعَ فِي الشُّبُهَاتِ وَقَعَ فِي الْحَرَامِ، كَالرَّاعِي يَرْعَى حَوْلَ الْحِمَى يُوشِكُ أَنْ يَرْتَعَ فِيهِ، أَلَا وَإِنَّ لِكُلِّ مَلِكٍ حِمًى، أَلَا وَإِنَّ حِمَى اللهِ مَحَارِمُهُ، أَلَا وَإِنَّ فِي الْجَسَدِ مُضْغَةً، إِذَا صَلَحَتْ صَلَحَ الْجَسَدُ كُلُّهُ، وَإِذَا فَسَدَتْ فَسَدَ الْجَسَدُ كُلُّهُ، أَلَا وَهِيَ الْقَلْبُ».