Skip to content

„Víte, co je to pomluva?” Řekli: „Bůh a Jeho posel ví lépe." Řekl: „To, že říkáš o svém bratrovi něco, co by se mu nelíbilo.”

Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

„Víte, co je to pomluva?” Řekli: „Bůh a Jeho posel ví lépe." Řekl: „To, že říkáš o svém bratrovi něco, co by se mu nelíbilo.” Někdo řekl: „A co když je to, co říkám o svém bratrovi, pravda?" Řekl: „Pokud je to pravda, pak jsi ho pomluvil, a pokud to není pravda, tak jsi ho křivě osočil."

«أَتَدْرُونَ مَا الْغِيبَةُ؟»، قَالُوا: اللهُ وَرَسُولُهُ أَعْلَمُ، قَالَ: «ذِكْرُكَ أَخَاكَ بِمَا يَكْرَهُ»، قِيلَ: أَفَرَأَيْتَ إِنْ كَانَ فِي أَخِي مَا أَقُولُ؟ قَالَ: «إِنْ كَانَ فِيهِ مَا تَقُولُ فَقَدِ اغْتَبْتَهُ، وَإِنْ لَمْ يَكُنْ فِيهِ فَقَدْ بَهَتَّهُ».

Zaznamenal ho Muslim
Správný(Sahíh)
Výklad

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že pomluva je zakázána a že pomluva je, když muslim říká o někom, kdo není přítomen, co by se mu nelíbilo, ať už mluví o nějaké jeho fyzické nebo mravní vlastnosti, například že je jednooký nebo podvodník nebo lhář atd., a to i kdyby ten člověk takový skutečně byl. Pokud ale navíc ten člověk takový není, je to ještě horší než pomluva, v arabštině se tomu říká al-buhtán, což je vymýšlet si o člověku něco, co není pravda.

Poučení z hadíthu

Prorokův (ať mu Bůh žehná a dá mír) dobrý způsob učení, kdy vysvětluje různé otázky tak, že je nejdříve sám pokládá.

Správné způsoby sahába vůči Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír), když odpověděli: „Bůh a Jeho posel ví lépe."

Člověk, který je tázán a neví, by měl říci: „Bůh ví lépe."

Islámský zákon (šarí’a) chrání společnost tím, že chrání práva a bratrství mezi lidmi.

Pomluva je zakázána kromě několika případů, kdy může být prospěšná: pokud je někomu ukřivděno, může říci tomu, kdo mu může pomoci: Ten a ten mi ukřivdil, udělal to a to ... nebo pokud se někdo ptá na snoubence, společníka, souseda atd. - v těchto případech je povoleno o nich říci vše, co člověk ví.

Zdroje

Sahíh Muslim (4/ 2001) (2589).

Více (6)

فتح ذي الجلال والاكرام بشرح بلوغ المرام.

لابن عثيمين (6/ 378).

منحة العلام في شرح بلوغ المرام.

لعبد الله الفوزان (10/ 237).

توضيح الأحكام من بلوغ المرام.

للبسام (7/ 428).