Skip to content

„Kdybyste se byli spolehli na Boha správným spolehnutím, uštědřil by vám obživu stejně, jako ji uštědřuje ptákům: ráno vylétají s prázdnými břichy a večer se vrací s plnými."

‘Umar Ibn Al-Chattáb (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:

„Kdybyste se byli spolehli na Boha správným spolehnutím, uštědřil by vám obživu stejně, jako ji uštědřuje ptákům: ráno vylétají s prázdnými břichy a večer se vrací s plnými."

«لَوْ أَنَّكُمْ كُنْتُمْ تَوَكَّلُونَ عَلَى اللهِ حَقَّ تَوَكُّلِهِ لَرَزَقَكُمْ كَمَا يَرْزَقُ الطَّيْرَ تَغْدُو خِمَاصًا وَتَرُوحُ بِطَانًا».

Zaznamenali ho Imám Ahmad, at-Tirmidhí, an-Nasá'í, Ibn Mádža, Ibn Hibbán v Sahíh a al-Hákim.
Správný(Sahíh)
Výklad

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nás nabádá k tomu, abychom se plně spolehli na Boha, co se týče našeho prospěchu a škody, protože nikdo kromě Všemohoucího Boha nám nemůže nic dát nebo vzít nebo prospět anebo uškodit. A nabádá nás, abychom hledali příčiny, které vedou k prospěchu nebo k zabránění škody, společně se spolehnutím se na Boha. Pokud to budeme dělat, Bůh nám uštědří obživu stejně jako ptákům, kteří ráno vylétají hladoví s prázdnými břichy a večer se vrací s plnými. A to, že ptáci vylétají, je považováno za příčinu, která vede k obživě, tzn. že jen líně nečekají na obživu.

Poučení z hadíthu

Spoléhání se na Boha je záslužné a je to největší příčina, která vede k obživě.

Spoléhání se na Boha není v rozporu s konáním příčin, protože v hadíthu se říká, že skutečné spoléhání není v rozporu s tím, že se ráno vychází hledat obživa a večer se pak navrací.

Starost islámského zákona (šarí’a) o činy srdce, protože spoléhání se patří pod činy srdce.

Řídit se pouze příčinami a následky je nedostatek ve víře a neřídit se příčinami vůbec je nedostek rozumu.

Zdroje

Sunan At-Tirmidhí (4/ 151) (2344).

Sunan Ibn Mádža (5/ 266) (4164).

Musnad Ahmad (1/ 332) (205).

Více (5)

التحفة الربانية في شرح الأربعين حديثًا النووية (ص103).

فتح القوي المتين في شرح الأربعين وتتمة الخمسين.

للعباد (ص152).

الأحاديث الأربعون النووية وعليها الشرح الموجز المفيد.

لعبد الله المحسن (ص91).