„Zanech toho, o čem máš pochyby, pro to, o čem pochyby nemáš. A věru, že pravda je uklidněním a lež jsou pochyby.”
Abú al-Hawrá as-Sa‘adí vyprávěl: Řekl jsem Al-Hasanovi Ibn ‘Alímu (ať je s nimi Bůh spokojen): Co si pamatuješ od Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír)? A on řekl: Od Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) si pamatuji:
„Zanech toho, o čem máš pochyby, pro to, o čem pochyby nemáš. A věru, že pravda je uklidněním a lež jsou pochyby.”
«دَعْ مَا يَرِيبُكَ إِلَى مَا لاَ يَرِيبُكَ، فَإِنَّ الصِّدْقَ طُمَأْنِينَةٌ، وَإِنَّ الكَذِبَ رِيبَةٌ».
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nařídil zanechat ta slova a činy, o kterých má člověk pochyby, zda jsou zakázaná nebo ne, zda je to harám nebo halál, pro to, o čem pochyby nemá a má jistotu, že to je dobré a povolené, a v těchto věcech nalezne srdce uklidnění a klid, zatímco ve věcech, o kterých jsou pochyby, se srdce bude bát a bude neklidné.
Muslim má stavět věci na jistotě a zanechat věci, o kterých jsou pochyby, a být si jistý ve svém náboženství.
Zákaz upadnout do pochybných věcí.
Pokud člověk chce klid a pokoj, musí zanechat pochybných věcí a nedělat je.
Boží milosrdnost, když nařídil Svým služebníkům to, v čem cítí klid v duši, a zakázal jim věci, ve kterých cítí neklid a strach.
Sunan An-Nasá’í (8/ 327) (5711).
Sunan At-Tirmidhí (4/ 286) (2518).
Musnad Ahmad (3/ 248) (1723).
Více (5)
التحفة الربانية في شرح الأربعين حديثًا النووية.
لإسماعيل الأنصاري (ص29).
شرح الأربعين النووية.
لابن عثيمين (ص153).
فتح القوي المتين في شرح الأربعين وتتمة الخمسين للنووي وابن رجب (ص56).