„Modlitba muže ve skupině je více než dvacetkrát vyšší (má větší odměnu) než jeho modlitba v jeho domě a jeho modlitba na trhu,
Abú Hurajra (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl:
„Modlitba muže ve skupině je více než dvacetkrát vyšší (má větší odměnu) než jeho modlitba v jeho domě a jeho modlitba na trhu, a to proto, že udělá očistu (wudu) nejlepším způsobem, poté jde do mešity, aniž by vyšel kvůli něčemu jinému a zamýšlel cokoliv jiného než modlitbu, a neujde krok, aniž by za něj byl povýšen o jeden stupeň a byl mu smazán jeden hřích, dokud nedojde do mešity. A když dojde do mešity, je v modlitbě, dokud na ni čeká, a andělé se modlí za každého z vás, dokud zůstává na místě, kde se modlil, a dokud nikomu neublíží nebo se neznečistí, a říkají: Bože, buď k němu milosrdný, Bože, odpusť mu, Bože, smiluj se nad ním.”
«صَلَاةُ الرَّجُلِ فِي جَمَاعَةٍ تَزِيدُ عَلَى صَلَاتِهِ فِي بَيْتِهِ وَصَلَاتِهِ فِي سُوقِهِ بِضْعًا وَعِشْرِينَ دَرَجَةً، وَذَلِكَ أَنَّ أَحَدَهُمْ إِذَا تَوَضَّأَ فَأَحْسَنَ الْوُضُوءَ، ثُمَّ أَتَى الْمَسْجِدَ لَا يَنْهَزُهُ إِلَّا الصَّلَاةُ، لَا يُرِيدُ إِلَّا الصَّلَاةَ، فَلَمْ يَخْطُ خَطْوَةً إِلَّا رُفِعَ لَهُ بِهَا دَرَجَةٌ، وَحُطَّ عَنْهُ بِهَا خَطِيئَةٌ، حَتَّى يَدْخُلَ الْمَسْجِدَ، فَإِذَا دَخَلَ الْمَسْجِدَ كَانَ فِي الصَّلَاةِ مَا كَانَتِ الصَّلَاةُ هِيَ تَحْبِسُهُ، وَالْمَلَائِكَةُ يُصَلُّونَ عَلَى أَحَدِكُمْ مَا دَامَ فِي مَجْلِسِهِ الَّذِي صَلَّى فِيهِ، يَقُولُونَ: اللهُمَّ ارْحَمْهُ، اللهُمَّ اغْفِرْ لَهُ، اللهُمَّ تُبْ عَلَيْهِ، مَا لَمْ يُؤْذِ فِيهِ، مَا لَمْ يُحْدِثْ فِيهِ».
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl, že pokud se muslim modlí ve skupině, jeho modlitba je více než dvacetkrát lepší než jeho modlitba doma nebo na trhu. Poté řekl, jaký to má důvod: to, že muž udělá tu nejlepší a nejdokonalejší očistu, pak jde do mešity, aniž by svým odchodem zamýšlel cokoliv jiného než modlitbu, a neujde ani jeden krok, aniž by za něj byl povýšen o stupeň a aniž by mu byl za něj smazán hřích. A když vstoupí do mešity, sedne si a čeká na modlitbu, bude mít odměnu, jako by se modlil, dokud čeká na modlitbu, a andělé za něj prosí a říkají: „Bože, buď k němu milosrdný, Bože, odpusť mu, Bože, smiluj se nad ním.” A to říkají, dokud sedí tam, kde modlil, a dokud si nezruší malou očistu nebo neudělá něco, co ubližuje lidem nebo andělům.
بِضعا: البضع: من الثلاثة إلى العشرة.
Modlitba toho, kdo se modlí sám doma nebo na trhu, je správná, ale pokud se nikdy nemodlí společnou modlitbu, aniž by měl omluvu, je to hřích.
Společná modlitba v mešitě je 25-, 26- nebo 27krát lepší, než když se člověk modlí sám.
K práci andělů patří, že dělají prosby za věřící.
Doporučení chodit do mešity už s malou očistou (wudu).
Sahíh Al-Buchárí (1/ 103) (477).
Sahíh Muslim (1/ 459) (649).
Více (11)
نزهة المتقين شرح رياض الصالحين.
مجموعة من الباحثين (1/ 26).
كنوز رياض الصالحين.
لمجموعة من الباحثين (1/ 178).
شرح رياض الصالحين.
لابن عثيمين (1/ 72).
تطريز رياض الصالحين.
لفيصل آل مبارك (ص15).
بهجة الناظرين شرح رياض الصالحين.
لسليم الهلالي (1/ 43).
المعجم الوسيط (1/ 60).
Cited in books
4 BooksVíce (4)
- الصلاة التي علمها النبي ﷺ الصحابة رضي الله عنهمالصلاة التي علمها النبي ﷺ الصحابة رضي الله عنهم«صَلَاةُ الرَّجُلِ فِي جَمَاعَةٍ تَزِيدُ عَلَى صَلَاتِهِ فِي بَيْتِهِ، وَصَلَاتِهِ فِي سُوقِهِ، بِضْعًا وَعِشْرِينَ دَرَجَةً، وَذَلِكَ أَنَّ أَحَدَهُمْ إِذَا تَوَضَّأَ فَأَحْسَنَ الْوُضُوءَ، ثُمَّ أَتَى الْمَسْجِدَ لَا يَنْهَزُهُ إِلَّا الص
- الصلاة التي علمها النبي ﷺ الصحابة رضي الله عنهم«صَلَاةُ الرَّجُلِ فِي جَمَاعَةٍ تَزِيدُ عَلَى صَلَاتِهِ فِي بَيْتِهِ، وَصَلَاتِهِ فِي سُوقِهِ، بِضْعًا وَعِشْرِينَ دَرَجَةً، وَذَلِكَ أَنَّ أَحَدَهُمْ إِذَا تَوَضَّأَ فَأَحْسَنَ الْوُضُوءَ، ثُمَّ أَتَى الْمَسْجِدَ لَا يَنْهَزُهُ إِلَّا الص
- المنتقى من المتجر الرابح في ثواب العمل الصالح - المعتمدالمنتقى من المتجر الرابح في ثواب العمل الصالح“صلاة الرجل في جماعة تزيد على صلاته في بيته، وصلاته في سوقه، بضعا وعشرين درجة، وذلك أن أحدهم إذا توضأ فأحسن الوضوء، ثم أتى المسجد لا ينهزه إلا الصلاة، لا يريد إلا الصلاة، فلم يخط خطوة إلا رفع له بها درجة، وحط عنه بها خطيئة، حتى يدخل المسجد،
- رياض الصالحينرياض الصالحين مع فوائد وهدايات - 1 «صَلاَةُ الرَّجُلِ فِي جَماعَةٍ تَزِيدُ عَلَىٰ صَلاَتِهِ فِي بَيْتِهِ وَصَلاتِهِ فِي سُوقِهِ بِضْعاً وَعِشْرِينَ دَرَجَةً؛ وَذلِكَ أَنَّ أَحَدَهُمْ إِذَا تَوَضَّأَ فَأَحْسَنَ الْوُضُوءِ، ثُمَّ أتَىٰ الْمَسْجِدَ لا يَنْهَزُهُ إلَّا الصَلاَةُ