Encyclopedia of Prophetic Hadiths

„Nejlepší den, ve kterém vyšlo slunce, je pátek. V něm byl stvořen Adam, v něm vstoupil do ráje a byl z něj vyhnán a hodina (soudný den) nepřijde jindy než v pátek.”

„Pět věcí je z přirozenosti (al-fitra): obřízka, holení ochlupení v ohanbí, zastřihování kníru, stříhání nehtů a trhání chlupů v podpaží.”

že jeden beduín přišel k Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír) a řekl: „Ukaž mi nějaké skutky, které když udělám, vstoupím do ráje," a on mu odpověděl: „Uctívej Boha a nic k Němu nepřidružuj, dodržuj povinnou modlitbu, dávej povinnou almužnu a posti se v měsíci Ramadánu.” A on řekl: „Při Tom, v Jehož rukou je má duše, nic k tomu nepřidám," a když odešel, Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Koho potěší podívat se na muže z obyvatel ráje, ať se podívá na tohoto.”

„Kdo přísahal a řekl ve své přísaze: Při Al-Lát, při Al-‘Uzzá, ať řekne: Není boha kromě Boha. A kdo řekne svému druhovi: Pojď hazardovat, ať dá almužnu.”

že říkal: „Alláhu akbar" ve všech povinných i nepovinných modlitbách, v ramadánu i jiných měsících. A říkal: „Alláhu akbar," když se postavil, poté když šel do předklonu (rukú’). Poté řekl: „Sami' Alláhu liman hamidah," poté řekl: „Rabbaná wa lakal-hamd" předtím, než udělal sudžúd, poté řekl: „Alláhu akbar," když dělal sudžúd, poté řekl: „Alláhu akbar," když zvedl hlavu ze sudžúdu, poté řekl: „Alláhu akbar," když se zvedl do stoje po dvou raka'a. A tak to dělal v celé modlitbě, v každém raka'a, dokud neskončil modlitbu. A poté když odcházel, řekl: „Při Tom, v Jehož rukou je má duše, mám z vás nejblíže k tomu, aby moje modlitba byla podobná modlitbě Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír). Taková byla jeho modlitba, dokud neopustil tento svět."

„Hodina nenastane, dokud člověk nepůjde okolo hrobu jiného člověka a neřekne: Kéž bych byl na jeho místě.”

„Kdo vyzval ke správné cestě, dostane stejnou odměnu jako ti, kteří ho následovali, aniž by jim byla jejich odměna zkrácena. A tomu, kdo vyzval k bludu, se dostane stejného hříchu jako těm, kteří ho následovali, aniž by jim byly jejich hříchy zmenšeny.”

že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír), když kýchnul, si dal ruku - nebo oblečení - na ústa a ztlumil -nebo ztišil - tím zvuk kýchnutí.