Encyclopedia of Prophetic Hadiths

„Není věřícím, kdo nactiutrhá, proklíná, sprostě nadává a nehezky mluví."

„Nenadávejte zemřelým, protože oni už se dostali tam, kam si zasloužili.”

„Ti z druhů Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír), kteří nás učili Korán, nám vyprávěli, že když četli s Poslem Božím (ať mu Bůh žehná a dá mír) deset veršů, nezačali číst dalších deset, dokud se nenaučili, co je v těchto desíti za vědění a konání skutků, a říkali: Naučili jsme se vědění a konání skutků."

„Když někdo z vás dělá malou očistu (wudu), ať nasaje vodu do nosu a pak ji vypudí. A ten, kdo se po vykonání potřeby utírá, ať použije lichý počet utírání. A když se někdo z vás probudí ze spánku, nechť nedává ruce do nádoby, ze které dělá malou očistu, dříve, než si je umyje, protože neví, kde nocovala jeho ruka.” Ve verzi v Sahíh Muslim je: „Když se někdo z vás probudí ze spánku, nechť nedává ruce do nádoby dříve, než si je třikrát umyje, protože neví, kde nocovala jeho ruka.”

„Abú al-Mundzire, víš, který verš z Boží knihy je pro tebe nejvelkolepější?” Řekl jsem: „Bůh a Jeho Posel ví lépe." A on řekl: „Abú al-Mundzire, víš, který verš z Boží knihy je pro tebe nejvelkolepější?” Řekl jsem: „{Bůh - není božstva kromě Něho, živého, trvalého!}[Kráva: 255]." A on mě poplácal po hrudi a řekl: „Při Bohu, vědění tě obšťastní, Abú al-Mundzire.“"

Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nikdy nemluvil ošklivě, ani se ošklivě nechoval a říkával: „Věru, že nejlepší z vás jsou ti, kteří mají nejlepší mravy.”

že jeden muž jedl u Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) levou rukou, a ten mu řekl: „Jez pravou,” ale on mu řekl: „Nemůžu.” Prorok mu řekl: „Nebudeš moct.” A tomu muži v tom nezabránilo nic jiného než domýšlivost, a pak už (pravou) ruku k ústům nikdy nezvedl.

že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) mluvil o Bohu a řekl: „Člověk učinil hřích a řekl: „Bože, odpusť mi můj hřích." Všemohoucí řekl: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích nebo za něj trestá." Poté znovu zhřešil a řekl: „Pane, odpusť mi můj hřích." Všemohoucí řekl: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích nebo za něj trestá." Poté znovu zhřešil a řekl: „Pane, odpusť mi můj hřích." Všemohoucí řekl: „Můj služebník učinil hřích a věděl, že má Pána, který odpouští hřích nebo za něj trestá. Učiň, co chceš, však jsem ti odpustil.”"