Encyclopedia of Prophetic Hadiths

že jeden muž řekl Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír): „Doporuč mi něco!" A on mu řekl: „Nehněvej se,” a tento muž se ho zeptal ještě několikrát a Prorok mu vždy řekl: „Nehněvej se."

„(Konání) jakýchkoli věcí podle dobrých mravů je považováno za almužnu."

„Muslim je ten, před jehož jazykem a rukou jsou muslimové v bezpečí. A muhádžir (emigrant) je ten, kdo zanechá toho, co mu Bůh zakázal.”

„Věru, že povolené (halál) je jasné a zakázané (harám) je jasné a mezi nimi jsou věci nejasné, které většina lidí nezná. Ten, kdo se těchto nejasných věcí vyvaruje, očistí svoji víru a čest, ale ten, kdo do nejasných věcí spadne, spadne do zakázaného (harám), stejně jako pastevec, který pase blízko hranic; tomu hrozí, že začne pást za nimi. Věru, že každý král má svoje hranice, a hranice Boží jsou Jeho zákazy. Věru, že v těle je orgán, který když se napraví, napraví se celé tělo, ale když se zkazí, zkazí se celé tělo. Věru, že tento orgán je srdce."

„Zeptal jsem se Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír): „Jaký skutek je Bohu nejmilejší?" A on řekl: „Modlitba včas.” Pak jsem se zeptal: „A pak jaký?" Řekl: „Poslušnost rodičům.” Řekl jsem: „A pak jaký?" Řekl: „Džihád na stezce Boží."” Řekl: „O těch mi řekl, kdybych se ale ptal dál, řekl by mi víc."

„Pomlouvač nevstoupí do ráje.”

„Byl jsem s Prorokem (ať mu Bůh žehná a dá mír) na cestách a chtěl jsem mu sundat al-chuf (kožené boty), ale on řekl: „Nech je, oblékl jsem si je, když byly (nohy) čisté," a přetřel si je."

„Věru, že mužům (těm), kteří nakládají s majetkem Božím v rozporu s právem, náleží v soudný den pekelný oheň."