„Věru, že tyto dvě jsou zakázané pro muže z mé obce a jsou dovoleny jejich ženám.”"
‘Alí Ibn Abí Tálib (ať je s ním Bůh spokojen) vyprávěl:
„Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) vzal hedvábí do levé ruky a zlato do pravé, pak s nimi zvedl ruce a řekl: „Věru, že tyto dvě jsou zakázané pro muže z mé obce a jsou dovoleny jejich ženám.”"
أَخَذَ رَسُولُ اللَّهِ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ حَرِيرًا بِشِمَالِهِ، وَذَهَبًا بِيَمِينِهِ، ثُمَّ رَفَعَ بِهِمَا يَدَيْهِ، فَقَالَ: «إِنَّ هَذَيْنِ حَرَامٌ عَلَى ذُكُورِ أُمَّتِي، حِلٌّ لِإِنَاثِهِمْ».
Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) vzal oblečení z hedvábí nebo kus látky z něj do levé ruky a vzal zlato, jako jsou ozdoby nebo něco podobného, do pravé ruky a pak řekl: Věru, že je zakázáno nosit hedvábí a zlato pro muže, ale co se týče žen, pro ty je to povolené.
As-Sindí řekl: Zákazem se myslí jejich oblékání, ale jejich používání jako platidel a při obchodování je povolené všem a používání zlatého nádobí je zakázáno všem.
Vstřícnost islámského práva vůči ženám kvůli jejich potřebě se zdobit atd.
Sunan Abú Dáwúd (6/ 165) (4057).
Sunan An-Nasá’í (8/ 160) (5144).
Sunan Ibn Mádža (4/ 594) (3595).
Více (4)
شرح رياض الصالحين.
لابن عثيمين (2/ 613).
بهجة الناظرين شرح رياض الصالحين.
لسليم الهلالي (2/ 99).