Encyclopedia of Prophetic Hadiths

„Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) nás naučil kázání potřeby: Chvála Bohu, jen Jeho o pomoc žádáme, o odpuštění prosíme a k Němu se utíkáme před zlem sebe samých. Koho Bůh uvede na správnou cestu, toho nikdo nesvede a toho, kdo bloudí, nikdo neuvede na správnou cestu. A vyznávám, že není boha kromě Boha, a vyznávám, že Muhammad je Jeho služebník a posel. {Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.} [Ženy: 1] {Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než když jste se do vůle Jeho odevzdali!} [ Rod ‘Imránův: 102] {Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného.} [Spojenci: 70-71]"

„Hodina nepřijde, dokud čas nebude rychle ubíhat. Rok bude trvat jako měsíc, měsíc jako týden, týden jako den, den jako hodina a hodina jako spálení palmového listu.”

že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) říkal mezi sadždami: „Rabbi ghfir lí, Rabbi ghfir lí." (Pane, odpusť mi, Pane, odpusť mi.)

Byl jsem s Prorokem (ať mu Bůh žehná a dá mír) na cestách a jeden den jsem byl blízko něj, když jsme šli, a řekl jsem: Posle Boží, řekni mi nějaký čin, kterým vstoupím do ráje, a který mě oddálí od ohně. Řekl: „Věru, že jsi se mne zeptal na obrovskou věc, která je lehká pro toho, pro koho ji Bůh učiní snadnou. Uctívej jediného Boha a nic k Němu nepřidružuj, dodržuj modlitbu, dávej almužnu, posti se v ramadánu a vykonej velkou pouť ke Ka‘abě.” A potom řekl: „Nemám ti ukázat dveře všeho dobra? Půst je ochranou, almužna uhasí hřích stejně jako voda uhasí oheň a modlitba člověka uprostřed noci,” a pak recitoval: {Boky jejich se lůžkům vyhýbají} až k: {za skutky jejich}. Poté řekl: „Nemám ti říct o hlavě věci, jejím podpěrném sloupu a vrcholu jejího hrbu?” Řekl jsem: Ano, Posle Boží. Řekl: „Hlavou věci je islám, jeho podpěrným sloupem je modlitba a jeho vrcholem hrbu je džihád.” A poté řekl: „Nemám ti říct o tom, co všechno toto činí dokonalým?" Řekl jsem: Ano, Proroku Boží. A on uchopil jazyk a řekl: „Zdrž se tohoto.” Řekl jsem: Proroku Boží, budeme se zodpovídat za vše, co řekneme? A on řekl: „Aby o tebe tvá matka přišla Mu‘ádzi! Budou snad lidé svrženi na svých obličejích a nosech do ohně za něco jiného než za to, co si vysloužily jejich jazyky?”

„Tato věc dosáhne tam, kam dosáhne noc a den, a Bůh nezanechá žádný dům, ani hliněný ani z velbloudí srsti, aniž by do něj dal přijít islámu, se ctí pro ctěného nebo s ponížením pro poníženého, se ctí, jíž Bůh ctí islám, a s ponížením, kterým Bůh ponižuje nevíru.“ A Tamím Ad-Dárí říkal: A toto jsem viděl u své rodiny - těm z nich, kteří přijali islám, se dostalo dobra, cti a úcty, a těm z nich, kteří zůstali nevěřící, se dostalo ponížení, srážení a (placení) džizji.

„Pokud má člověk rád svého bratra, ať mu řekne, že ho má rád.”