Encyclopedia of Prophetic Hadiths

„Zapisoval jsem vše, co jsem slyšel od Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír), aby to zůstalo navěky. Ale Qurajšovci mi to zakázali a řekli: „Chceš zapisovat vše, co řekne Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír), a Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) je člověk, který mluví, když je spokojený i když se zlobí?" A tak jsem přestal zapisovat a řekl jsem to Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) a on ukázal prstem na svoje ústa a řekl: „Zapisuj, při Tom, v Jehož rukou je má duše, nevyjde z nich nic jiného než pravda.”"

Přijel jsem v delegaci kmene Banú ‘Ámir k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) a řekli jsme: „Ty jsi náš pán a vůdce" (arabsky sajjid - pán a vůdce). A Prorok řekl: „Pánem a vůdcem je Bůh.” Řekli jsme: „A nejctnostnější a nejlepší z nás zásluhou" (arabský výraz pro nejštědřejší atd.). A on řekl: „Mluvte, jak jste zvyklí, nebo zanechte část toho, co říkáte, a ať vás satan nevyužije.”

„Celá moje obec vstoupí do ráje kromě těch, kdo odmítnou.” Řekli: „Posle Boží, a kdo odmítne?" Řekl: „Kdo mě poslechne, vstoupí do ráje, ale kdo mě neposlechne, to je ten, který odmítne.”

k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) přišlo vnuknutí, když mu bylo čtyřicet, třináct let zůstal v Mekce a pak mu byla nařízena emigrace (hidžra), a tak emigroval do Medíny, zůstal v ní deset let a poté zemřel, ať mu Bůh žehná a dá mír.

„Při Tom, v Jehož rukou je má duše, nikdo z této obce - ani žid, ani křesťan, o mně neuslyší a pak nezemře bez toho, aby uvěřil tomu, s čím jsem byl poslán, aniž by se stal jedním z obyvatel ohně.”

„Při Tom, v Jehož rukou je má duše, přiblížil se čas, kdy mezi vás sestoupí syn Marie se spravedlivou vládou a rozlomí kříž, zabije prase a zavede daň (džizja) a bude tolik peněz, že o ně nikdo nebude mít zájem.”

„Když jsme seděli s Prorokem (ať mu Bůh žehná a dá mír) v mešitě, přijel nějaký muž na velbloudovi, nechal ho v mešitě pokleknout, přivázal ho a poté řekl: „Kdo z vás je Muhammad?" Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) seděl opřený mezi svými, a tak jsme řekli: „Tento bílý opřený muž." A on mu řekl: „Synu ‘Abdu-l-Muttaliba!" A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Poslouchám,” a tento muž mu řekl: „Budu se tě ptát tvrdě, nebudeš se na mě hněvat?" Odpověděl: „Zeptej se, na co chceš!” Řekl: „Ptám se tě při tvém Pánu a Pánu těch, co byli před tebou, to Bůh tě poslal ke všem lidem na světě?" Odpověděl: „Bože, ano.” (Muž) řekl: „Ptám se tě při Bohu: to Bůh ti přikázal, abychom se modlili pětkrát za den a noc?" Odpověděl: „Bože, ano." (Muž) řekl: „Ptám se tě při Bohu: to Bůh ti přikázal, abychom se postili tento měsíc?" Odpověděl: „Bože, ano.” (Muž) řekl: „Ptám se tě při Bohu: to Bůh ti přikázal, abychom brali almužnu od svých bohatých a rozdělili ji svým chudým?" Odpověděl: „Bože, ano.” A tento muž řekl: „Uvěřil jsem v to, s čím jsi přišel a budu k islámu vyzývat svůj lid , jsem Damám Ibn Th'alaba, bratr Baní Sa'ad Ibn Bakr.""