Encyclopedia of Prophetic Hadiths

že Mu'ádz následoval Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mu mír) na cestě a on mu jednou řekl: „Mu'ádzi Ibn Džabale!” Odpověděl: „Zde jsem k tvým službám.” Poté (Prorok) řekl třikrát totéž a řekl: „Není člověka, který by nevyznal, že není boha kromě Boha a Muhammad je Posel Boží, upřímně ve svém srdci, aniž by ho Bůh zakázal ohni.” (Mu'ádz) řekl: „Posle Boží, nemám tuto radostnou novinu oznámit lidem?" A on odpověděl: „Neoznamuj ji, aby se na to lidé nespoléhali.” A Mu'ádz toto vyprávěl před svou smrtí, protože se bál hříchu.

„Lidé se ptali Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) na věštce a Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) jim řekl: „Nejsou k ničemu.” Řekli: „Posle Boží, někdy říkají něco, co je pravda." A Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Toto pravdivé slovo je od džina, který si ho pamatuje a pak ho jako slepice zakvoká do ucha svého přítele, a ten je smíchá se stovkami lží.”"

„Neseďte na hrobech a nemodlete se k nim.”

„Věru, že Všemohoucí Bůh pravil: Proti tomu, kdo škodí mému příteli (walí), jsem povolil válčit. Můj služebník se mi nepřiblíží ničím milovanějším než tím, co jsem mu nařídil jako povinnost. Můj služebník se mi nepřestane přibližovat doporučenými věcmi, dokud ho nebudu milovat. A když ho budu milovat, budu jeho sluchem, kterým slyší, zrakem, kterým vidí, rukou, kterou sahá, a nohou, kterou chodí, když mě požádá, dám mu, a když se dá pod mou ochranu, ochráním ho.”

„Když se k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) přiblížila smrt, přikrýval si obličej látkou a když mu bylo těžce, odkryl si obličej a v této chvíli řekl: „Bůh proklel židy a křesťany, kteří učinili z hrobů svých proroků mešity.” A varoval před tím, co udělali."

„Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) ke mě vstoupil a já jsem pověsila doma závěs, na kterém byly obrazy. Když ho viděl, strhl ho, jeho obličej změnil barvu a řekl: „'Á'išo, největší trest budou mít u Boha v soudný den ti lidé, kteří napodobují stvoření Boha.”"A ‘Á'iša vyprávěla: „A tak jsme ho rozstříhali a udělali z něj jeden nebo dva polštáře.”

„Doprovázel jsem Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) na oslu zvaném ‘Ufajr a řekl mi: „Mu'ádzi, víš, jaké je právo Boha vůči Jeho služebníkům a jaké je právo lidí vůči Bohu?” Řekl jsem: „Bůh a Jeho Posel ví lépe!" A on řekl: „Právo Boha vůči Jeho služebníkům je, aby Ho uctívali a nic k Němu nepřidružovali, a právo lidí vůči Bohu je, aby nepotrestal toho, kdo k Němu nic nepřidružuje.” Řekl jsem: „Posle Boží, nemám tuto radostnou novinu oznámit lidem?" A on odpověděl: „Neoznamuj ji, aby se na to lidé nespoléhali.”"

„V Hudajbíji se s námi Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) modlil ranní modlitbu po noci, kdy pršelo, a když se otočil k lidem řekl: „Víte, co řekl váš Pán?” Lidé řekli: „Bůh a Jeho Posel ví lépe." A on řekl: „Z mých služebníků se stali takoví, kteří ve mě věří, a takoví, kteří ve mě nevěří. Co se týče toho, kdo řekl: „Zapršelo díky Bohu a Jeho milosti," ten věří ve mne a nevěří v hvězdy, zatímco ten, kdo řekl: „Díky hvězdě té a té," ten nevěří ve mne a věří v hvězdy.”"