Encyclopedia of Prophetic Hadiths

že někteří z druhů Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekli Prorokovi (ať mu Bůh žehná a dá mír): Posle Boží, lidé, kteří jsou bohatí získávají všechnu odměnu, modlí se stejně, jako se modlíme my, postí se stejně, jako se postíme my, a dávají almužnu ze svých nejlepších majetků. A (Prorok) řekl: „Cožpak vám Bůh nedal nic, z čeho byste dali almužnu? Věru, že za každý tasbíh je almužna, za každý takbír je almužna, za každý tahmíd je almužna, za každý tahlíl je almužna, za nařizování vhodného je almužna, za zakazování zavrženíhodného je almužna a za styk každého z vás se svou ženou je almužna.” Řekli: Posle Boží, copak za ukojení své touhy budeme mít odměnu? A (Prorok) řekl: „Nemyslíte, že kdybyste ukojili svou touhu zakázaným způsobem, že byste za to měli hřích? A stejně tak, pokud ji ukojíte povoleným způsobem, dostane se vám odměny.”

„Věru, že Bůh počká tomu, kdo páchá křivdy, ale když se ho zmocní, už ho nepustí,” a pak recitoval: „{Takový je zásah Pána tvého, když města zasahuje, jež nespravedlivá jsou. A zásah Jeho věru bolestný je a prudký!} [Húd: 102]”

„Pokud uslyšíte muezzina, říkejte, co říká on, a potom se za mě modlete a věru, že za toho, kdo se za mě pomodlil jednou, se Bůh bude modlit desetkrát. A pak pro mne proste Boha o wasíla (prostředek, nástroj), to je stupeň v ráji, kterého se dostane pouze jednomu Božímu služebníku ze všech, a přeji si, abych to byl já. A tomu, kdo pro mě prosí o wasíla, se dostane přímluvy."

„Kdo desetkrát řekne: „Lá iláha illa-l-láhu wahdahu lá šaríka lahu, lahu-l-mulku wa lahu-l-hamdu wa huwa ‘alá kulli šaj'in qadír." (Není boha kromě Boha, Jediného, který nemá společníka žádného, Jemu náleží vláda i chvála a On má moc nad každou věcí), bude to, jako kdyby propustil na svobodu čtyři duše (otroky) synů Izmaela.”

že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) nikdy neodmítnul parfém.

„Varujte se křivd, protože křivdy jsou v soudný den temnotami, a varujte se lakoty, protože lakota zahubila ty, kteří byli před vámi, vedla je k prolévání krve a povolení zakázaného.”

„Práv muslima vůči druhému muslimovi je pět: odpovědět mu na pozdrav, navštívit ho, když je nemocný, doprovodit jeho pohřeb, přijmout jeho pozvání a poprosit za něj Boha, když kýchne.”

„Mám vám oznámit, jaké jsou největší hříchy?" Řekli: „Ano, Posle Boží." Řekl: „Přidružování k Bohu a neposlušnost vůči rodičům,” pak si sedl, opřel se a řekl: „A křivá přísaha!” A opakoval to tak dlouho, až jsme si říkali: „Kéž by už byl zticha."