Encyclopedia of Prophetic Hadiths

že říkal: „Alláhu akbar" ve všech povinných i nepovinných modlitbách, v ramadánu i jiných měsících. A říkal: „Alláhu akbar," když se postavil, poté když šel do předklonu (rukú’). Poté řekl: „Sami' Alláhu liman hamidah," poté řekl: „Rabbaná wa lakal-hamd" předtím, než udělal sudžúd, poté řekl: „Alláhu akbar," když dělal sudžúd, poté řekl: „Alláhu akbar," když zvedl hlavu ze sudžúdu, poté řekl: „Alláhu akbar," když se zvedl do stoje po dvou raka'a. A tak to dělal v celé modlitbě, v každém raka'a, dokud neskončil modlitbu. A poté když odcházel, řekl: „Při Tom, v Jehož rukou je má duše, mám z vás nejblíže k tomu, aby moje modlitba byla podobná modlitbě Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír). Taková byla jeho modlitba, dokud neopustil tento svět."

že Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) zvedal ruce k ramenům, když začínal modlitbu a když řekl: „Alláhu akbar" a šel do poklony. Když zvedl hlavu z poklony, tak je také zvedl a řekl: „Sami‘ Alláhu liman hamidah. Rabbaná wa laka-l-hamd." Ale nedělal to při padnutí na tvář.

„Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) mne naučil - a při tom uchopil moje dlaně - tašahhud, jako mne naučil súru z Koránu: „At-tahijjátu lilláh, wa-s-salawátu wa-t-tajjibát, as-salámu ‘alajka ajjuha-n-nabí wa rahmatulláhi wa barakátuh, as-salámu ‘alajná wa ‘alá ‘ibádi lláhi-s-sálihín, ašhadu an lá illáha ila-lláh, wa ašhadu anna Muhammadan ‘abduhu wa rasúluh."(Veškerá úcta, všechny modlitby i slova výtečná patří Bohu, mír tobě, ó Proroku, a milost Boží i požehnání Jeho, mír nám i služebníkům Božím bezúhonným. Vyznávám, že není boha kromě Boha, a vyznávám, že Muhammad je Jeho otrok a posel.) V jiné verzi je: „Věru, že Bůh je mír a když někdo z vás sedí při modlitbě, ať řekne: „At-tahijjátu lilláh, wa-s-salawátu wa-t-tajjibát, as-salámu ‘alajka ajjuha-n-nabí wa rahmatulláhi wa barakátuh, as-salámu ‘alajná wa ‘alá ‘ibádi lláhi-s-sálihín, ašhadu an lá illáha ila-lláh, wa ašhadu anna Muhammadan ‘abduhu wa rasúluh" (Veškerá úcta, všechny modlitby i slova výtečná patří Bohu, mír tobě, ó Proroku, a milost Boží i požehnání Jeho, mír nám i služebníkům Božím bezúhonným. Vyznávám, že není boha kromě Boha, a vyznávám, že Muhammad je Jeho otrok a posel.) a když to řekne, zasáhne každého zbožného služebníka na nebesích i zemi „Vyznávám, že není boha kromě Boha, a vyznávám, že Muhammad je Jeho otrok a posel." A poté ať poprosí, o co chce.”

„Bylo mi nařízeno, abych udělal sudžúd na sedmi kostech: na čele," a pak si ukázal na nos, „a na rukou, kolenou a prstech na nohou. A nevyhrnujte oblečení a vlasy.”

že nějací muži přišli za Sahlem Ibn Sa'dem as-Sá'idím a hádali se, z čeho byl vyroben minbar. Zeptali se ho na to a on řekl: „Při Bohu, že vím z čeho je, viděl jsem první den, kdy byl dán a kdy si na něj poprvé sednul Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír). Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) poslal pro jednu ženu z Ansárů" - a Sahl řekl její jméno - „a řekl jí: „Nařiď svému chlapci truhláři, aby mi udělal prkna, abych na nich seděl, když budu mluvit k lidem.” A tak mu to nařídila a udělal je ze stromu tamaryšku a poté je přinesl. Pak vzkázala pro Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) a ten nařídil, aby byla dána sem. Poté jsem viděl Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) se na nich modlit, stál na nich a řekl: „Alláhu akbar," udělal rukú’, pak pozadu sešel dolů, udělal sadždu na zemi u těchto prken a pak se vrátil zpět. Když skončil, obrátil se k lidem a řekl: „Lidé, učinil jsem to proto, abyste se mnou řídili a naučili se moji modlitbu.”"