Encyclopedia of Prophetic Hadiths

„Když se k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) přiblížila smrt, přikrýval si obličej látkou a když mu bylo těžce, odkryl si obličej a v této chvíli řekl: „Bůh proklel židy a křesťany, kteří učinili z hrobů svých proroků mešity.” A varoval před tím, co udělali."

„Kdo v naší věci udělá něco, co v ní není, bude to odmítnuto." Na tomto hadíthu je shoda. A ve sbírce Sahíh Muslim je: „Kdo učiní nějaký skutek, který není ve shodě s našimi příkazy, bude odmítnut.”

„Kdo převezme vědění o hvězdách, převzal část čarodějnictví, čím víc, tím víc.”

„Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) ke mě vstoupil a já jsem pověsila doma závěs, na kterém byly obrazy. Když ho viděl, strhl ho, jeho obličej změnil barvu a řekl: „'Á'išo, největší trest budou mít u Boha v soudný den ti lidé, kteří napodobují stvoření Boha.”"A ‘Á'iša vyprávěla: „A tak jsme ho rozstříhali a udělali z něj jeden nebo dva polštáře.”

„Smrt bude přivedena v podobě černobílého berana a bude zvoláno: „Obyvatelé ráje!" a oni natáhnou krk, podívají se a bude jim řečeno: „Víte, co to je?" Řeknou: „Ano, to je smrt," a všichni ji poznají. A bude zvoláno: „Obyvatelé ohně!" a oni natáhnou krk, podívají se a bude jim řečeno: „Víte, co to je?" A oni řeknou: „Ano, to je smrt," a všichni ji poznají. Pak bude (ten beran) podřezán a bude řečeno: „Obyvatelé ráje, bude jen věčnost a žádná smrt, obyvatelé ohně, bude jen věčnost a žádná smrt."" A poté zarecitoval: „{Varuj je přede dnem nářku, kdy věc bude rozhodnuta, zatímco oni dnes lhostejni jsou} [Marie: 39], a tito jsou v nevědomosti lidí pozemského života {a nevěří!} [Marie: 39]."

k Poslu Božímu (ať mu Bůh žehná a dá mír) přišlo vnuknutí, když mu bylo čtyřicet, třináct let zůstal v Mekce a pak mu byla nařízena emigrace (hidžra), a tak emigroval do Medíny, zůstal v ní deset let a poté zemřel, ať mu Bůh žehná a dá mír.

„Doprovázel jsem Proroka (ať mu Bůh žehná a dá mír) na oslu zvaném ‘Ufajr a řekl mi: „Mu'ádzi, víš, jaké je právo Boha vůči Jeho služebníkům a jaké je právo lidí vůči Bohu?” Řekl jsem: „Bůh a Jeho Posel ví lépe!" A on řekl: „Právo Boha vůči Jeho služebníkům je, aby Ho uctívali a nic k Němu nepřidružovali, a právo lidí vůči Bohu je, aby nepotrestal toho, kdo k Němu nic nepřidružuje.” Řekl jsem: „Posle Boží, nemám tuto radostnou novinu oznámit lidem?" A on odpověděl: „Neoznamuj ji, aby se na to lidé nespoléhali.”"

„V Hudajbíji se s námi Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) modlil ranní modlitbu po noci, kdy pršelo, a když se otočil k lidem řekl: „Víte, co řekl váš Pán?” Lidé řekli: „Bůh a Jeho Posel ví lépe." A on řekl: „Z mých služebníků se stali takoví, kteří ve mě věří, a takoví, kteří ve mě nevěří. Co se týče toho, kdo řekl: „Zapršelo díky Bohu a Jeho milosti," ten věří ve mne a nevěří v hvězdy, zatímco ten, kdo řekl: „Díky hvězdě té a té," ten nevěří ve mne a věří v hvězdy.”"