Encyclopedia of Prophetic Hadiths

„Završující (připomínání Boha), se kterými ten, kdo je říká - nebo dělá - na konci každé povinné modlitby, neprohraje: třiatřicetkrát subhánalláh, třiatřicetkrát alhamdulilláh a čtyřiatřicetkrát Alláhu akbar.”

že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) říkal mezi sadždami: „Rabbi ghfir lí, Rabbi ghfir lí." (Pane, odpusť mi, Pane, odpusť mi.)

„Nejhorší zloděj je ten, který krade svou modlitbu.” Řekl: „A jak může krást svou modlitbu?" Odpověděl: „Nedokončí její rukú' a sudžúd.”

„Tomu, kdo konal dobré skutky v Noci úradku (Lajlatu-l-qadr) s vírou a nadějí, že mu to bude započítáno, budou odpuštěny všechny jeho předešlé hříchy.”

„Modlitba v této mé mešitě je lepší než tisíc modliteb v jiné mešitě kromě Posvátné mešity."

Věru, že Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) k nám přistoupil a my jsme řekli: „Posle Boží, už víme jak tě pozdravit, ale jak se za tebe máme modlit?" A on řekl: „Řekněte: Alláhumma salli ‘alá Muhammad wa ‘alá áli Muhammad, kamá salajta ‘alá áli Ibráhím, innaka hamídun madžíd, Alláhumma bárik ‘alá Muhammad wa ‘alá áli Muhammad, kamá bárakta ‘alá áli Ibráhím, innaka hamídun madžíd." (Ó Bože, sešli milosrdenství na Muhammada i rod Muhammadův, tak jako jsi seslal milosrdenství rodu Abrahamovu, věru Tys chvályhodný, slávyplný. Ó Bože, sešli požehnání na Muhammada i na rod Muhammadův, tak jako jsi seslal požehnání na rod Abrahamův, věru Tys chvályhodný, slávyplný.)”"

„Když jsme seděli s Prorokem (ať mu Bůh žehná a dá mír) v mešitě, přijel nějaký muž na velbloudovi, nechal ho v mešitě pokleknout, přivázal ho a poté řekl: „Kdo z vás je Muhammad?" Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) seděl opřený mezi svými, a tak jsme řekli: „Tento bílý opřený muž." A on mu řekl: „Synu ‘Abdu-l-Muttaliba!" A Prorok (ať mu Bůh žehná a dá mír) řekl: „Poslouchám,” a tento muž mu řekl: „Budu se tě ptát tvrdě, nebudeš se na mě hněvat?" Odpověděl: „Zeptej se, na co chceš!” Řekl: „Ptám se tě při tvém Pánu a Pánu těch, co byli před tebou, to Bůh tě poslal ke všem lidem na světě?" Odpověděl: „Bože, ano.” (Muž) řekl: „Ptám se tě při Bohu: to Bůh ti přikázal, abychom se modlili pětkrát za den a noc?" Odpověděl: „Bože, ano." (Muž) řekl: „Ptám se tě při Bohu: to Bůh ti přikázal, abychom se postili tento měsíc?" Odpověděl: „Bože, ano.” (Muž) řekl: „Ptám se tě při Bohu: to Bůh ti přikázal, abychom brali almužnu od svých bohatých a rozdělili ji svým chudým?" Odpověděl: „Bože, ano.” A tento muž řekl: „Uvěřil jsem v to, s čím jsi přišel a budu k islámu vyzývat svůj lid , jsem Damám Ibn Th'alaba, bratr Baní Sa'ad Ibn Bakr.""

Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) dělal dua (prosby) a říkal: „Bože, utíkám se k Tobě před utrpením v hrobě, před utrpením ohně, před pokušením života a smrti a před pokušením falešného mesiáše Dadždžála).” ve verzi Muslima je: „Když někdo z vás skončí tašahhud, ať se uteče k Bohu v ochranu před čtyřmi (věcmi): utrpením pekelného ohně, utrpením v hrobě, pokušením života a smrti a před zlem falešného mesiáše Dadždžála.”