Encyclopedia of Prophetic Hadiths

„Pokud někdo z vás vstoupí do mešity, ať řekne: „Alláhumma iftah lí abwába rahmatik." (Bože, otevři mi brány Svého milosrdenství.) A když z ní odchází, ať řekne: „Alláhumma inní as’aluka min fadlika." (Bože, věru Tě prosím o Tvou přízeň.)"

„Kdo zapomene modlitbu, ať se ji pomodlí, když si na ni vzpomene, ničím jiným ji nelze vykoupit: {a modlitbu konej, na Mne vzpomínaje!} [Tá Há: 14]”

„Kdo v pátek udělal velkou očistu (ghusl) jako po velkém znečištění a poté šel, ten jako by obětoval velblouda, a kdo šel ve druhou hodinu, ten jako by obětoval krávu, kdo šel ve třetí hodinu, ten jako by obětoval rohatého berana, kdo šel ve čtvrtou hodinu, ten jako by obětoval slepici, a kdo šel v pátou hodinu, ten jako by obětoval vejce. A když vstoupí imám, přijdou andělé a poslouchají připomínání Boha (dhikr).”

že ‘Uthmán Ibn ‘Affán chtěl postavit mešitu, ale lidem se to nelíbilo a chtěli, aby mešita zůstala stejná. Ale ‘Uthmán řekl: „Slyšel jsem Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) říci: „Tomu, kdo postaví mešitu pro Boha, Bůh v ráji postaví totéž.""

„Bylo mi nařízeno, abych udělal sudžúd na sedmi kostech: na čele," a pak si ukázal na nos, „a na rukou, kolenou a prstech na nohou. A nevyhrnujte oblečení a vlasy.”

že nějací muži přišli za Sahlem Ibn Sa'dem as-Sá'idím a hádali se, z čeho byl vyroben minbar. Zeptali se ho na to a on řekl: „Při Bohu, že vím z čeho je, viděl jsem první den, kdy byl dán a kdy si na něj poprvé sednul Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír). Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) poslal pro jednu ženu z Ansárů" - a Sahl řekl její jméno - „a řekl jí: „Nařiď svému chlapci truhláři, aby mi udělal prkna, abych na nich seděl, když budu mluvit k lidem.” A tak mu to nařídila a udělal je ze stromu tamaryšku a poté je přinesl. Pak vzkázala pro Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) a ten nařídil, aby byla dána sem. Poté jsem viděl Posla Božího (ať mu Bůh žehná a dá mír) se na nich modlit, stál na nich a řekl: „Alláhu akbar," udělal rukú’, pak pozadu sešel dolů, udělal sadždu na zemi u těchto prken a pak se vrátil zpět. Když skončil, obrátil se k lidem a řekl: „Lidé, učinil jsem to proto, abyste se mnou řídili a naučili se moji modlitbu.”"

„Mezi dvěma azány je modlitba, mezi dvěma azány je modlitba." A potřetí řekl: „Pro toho, kdo chce.”

„Ibn az-Zubajr říkal na konci každé modlitby, když pozdravil: „Lá iláha illa-l-láhu wahdahu lá šaríka lahu, lahu-l-mulku wa lahu-l-hamdu wa huwa ‘alá kulli šaj'in qadír. Lá hawla wa lá quwwata illá billáh, lá illáha illa lláh, wa lá na'budu illa íjjáhu, lahu-n-ni'ma, wa lahu-l-fadl, wa lahu-thaná al-hasan, lá illáha illa lláhu muchlisína lahu-ddína wa law kariha-l-káfirún," (Není boha kromě Boha, Jediného, který nemá společníka žádného, Jemu náleží vláda i chvála a On má moc nad každou věcí. Není moci ani síly leč u Boha, není boha kromě Boha a nebudeme uctívat nikoho jiného kromě Něj, Jemu patří veškeré dobrodiní a Jemu patří veškeré zásluhy a Jemu patří veškeré chválení, není boha kromě Boha, upřímně mu zasvěcujeme víru, i když to nevěřící nenávidí) a říkal: „ Posel Boží (ať mu Bůh žehná a dá mír) toto říkal na konci každé modlitby.”"